Domů Knihy Recenze RECENZE: Nevěra Coelhovi nejde

RECENZE: Nevěra Coelhovi nejde

Mohl by to být docela zajímavý literární zážitek vyvstávající z neobvyklého spojení – Paulo Coelho, mnohými velebený, mnohými odmítaný autor, píše příběh o současných vztazích, o lidech v nich, o nevěře. Mohl, ale není. Vznikl rozplizlý příběh s hlavní hrdinkou, které byste nejraději snad nafackovali, a situacemi, na které zapomenete hned po přečtení knihy.

Největší slabinou Coelhova nového literárního počinu s názvem Nevěra je právě jeho hlavní postava… Nechme ji, ať se nám představí sama, protože tím vypovídá o tom, co autor pokazil, hned na první stránce:

Každé ráno, když otevřu oči do toho, čemu se říká „nový den“, mám chuť zase je zavřít a nechce se mi vstávat. Jenže vstát musím. Mám skvělého manžela, který je do mě vášnivě zamilovaný, má solidní investiční fond a každoročně se – byť proti vlastní vůli – ocitá na seznamu tří set nejbohatších lidí ve Švýcarsku, jak je uvádí časopis Bilan.

Mám dvě děti, které jsou pro mě „smyslem života“ (jak říkají moje přítelkyně). Časně ráno jim musím dát snídani a odvézt je do školy – pouhých pět minut chůze od našeho domu –, kde zůstávají celý den, což mi umožňuje pracovat a smysluplně trávit čas. Po vyučování, než přijdeme domů manžel a já, se o ně stará filipínská chůva.

Svou práci mám ráda. Jsem uznávaná novinářka v prestižním listu, který v Ženevě, kde bydlíme, najdete skoro na každém rohu. Jednou ročně s rodinou o dovolené někam jedu, zpravidla na přímo rajská místa, kde jsou kouzelné pláže, do „exotických“ měst s chudými obyvateli, díky nimž si připadáme ještě bohatší, privilegovanější a vděčnější za požehnání, kterých se nám od života dostalo.

Ještě jsem se nepředstavila. Jmenuji se Linda, moc mě těší.

Je mi jednatřicet let, měřím metr pětasedmdesát, vážím osmašedesát kilo a (díky manželově nekonečné štědrosti) nosím ty nejlepší šaty, které se za peníze dají koupit. V mužích vzbuzuji touhu a v ženách závist.

coelhoAť chcete, či ne, dojde tímto popisem ke vzniku jakési představy o zpovykané manželce, kterou pálí dobré bydlo. Dále to sice není tak černobílé, ale už tady začnete uvažovat, proč se P. Coelho pustil zrovna do tohoto tématu. I kdyby předcházející slova měla záměrně vyvolat nějaké klišé a vyprovokovat, následně jej potlačit či vyvrátit, nestačí to. I když takové ženy jistě existují a sonda do jejich myšlení a chování může být dobrým námětem, nestačí to. A „nemá na to“ hlavně tento autorův román, potažmo autor sám.

KOUKNI SE  Izzy Ivy: Lemurie

Pokud tedy po úvodních odstavcích přestanete číst, v podstatě o nic nepřijdete. Většina čtenářů, a předpokládám, že hlavně čtenářek, ale dá příběhu ještě šanci. Stejně jako já. Co kdyby…? A tak můžeme postupně být svědky toho, jak se Linda při setkání s bývalým spolužákem (školní láskou) Jacobem, nyní úspěšným politikem, vydává na dráhu nevěrné manželky. Jak své eskapády, kterých nakonec ani tolik není, prokládá životními „moudry“ o tom, co v životě postrádá, o depresích, kterým propadá, o apatii a nudě.

Ale abychom Lindě jen nekřivdili. Některé její postřehy jsou celkem dobré a snad i hodné zamyšlení, ale bohužel je přebíjí ten zbytek. I když je možná skutečně nemocná, není to omluvenka pro většinou nic neříkající myšlenkové toky a obtěžování čtenářů nápady, jak kompromitovat milencovu manželku.

To jsou dvě hlavní náplně dvě stě třiceti stran, z nichž více zaujme jen Lindino prozření na konci. Proložení erotickou či sexuální scénou bohužel nepomáhá. Zážitek z hotelového pokoje působící ponižujícím dojmem jako bychom snad „naivní“ nevěrnici i přáli. Proč? Pravděpodobně pro tu nedůvěryhodnost a plochost jejího charakteru. Snad proto, že se nic nedozvídáme o ostatních osobách, se kterými žije, a své nesympatie (omlouvám se případným sympatizantům) směřujeme pouze na ni.

Pokud se vám tedy Nevěra dostane do ruky, zvažte, zda chcete s Lindou strávit čas. Možná, že vám to za to ale nakonec bude stát. Možná, že se alespoň něco naučíte od té podváděné ženy, Jacobovy manželky, které by jistě bylo vhodné dát více prostoru.

KOUKNI SE  Praha v románu Dana Browna zůstává magickou kulisou bez hloubky

Pokud se vám nevěra dostane do života, může vám Coelho přece jen něco důležitého prozradit: „Abys poznal, kdo jsi, musíš někdy ztratit sám sebe.“

LENKA ŠIMKOVÁ

Paulo Coelho – Nevěra. Nakladatelství Argo. 2014

Úvodní foto: Pixabay.com

PŘEHLED RECENZE
Hodnocení
4
recenze-nevera-coelhovi-nejdePokud po úvodních odstavcích přestanete číst, v podstatě o nic nepřijdete.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

5 + eight =