Recenze: Muffin a čaj jako lék na mezilidské vztahy

“Daniel a Kit jsou dva šestnáctiletí spolužáci, kteří snad ani nemůžou být rozdílnější. Jeden je nejlepším studentem na internátě, k okolí se chová odměřeně a úzkostlivě si střeží své soukromí. Druhý má umělecké nadání, pořádek považuje tak trochu za zbytečnost a často dřív mluví, než myslí.
Zdálo by se, že přátelství mezi nimi je nepravděpodobné a cokoli hlubšího rovnou nemožné. Jenže muffin a čaj přece dokáží zázraky, to je známé přísloví. A pokud není, tak by mělo být… “
Muffin a čaj

Asi si říkáte, že je to další kniha s YA tématikou zaměřená na prostředí střední školy, dá se tedy předpokládat nějaký románek mezi hlavními postavami. Klišé?

Věřte, že ani trochu. Nechybí tam pobyt na intru, tajné lásky, ale také šikana a úzkosti. Všechno je ale do příběhu přidáno nenásilně a tak, že máte pocit, jako by to samo vyplynulo a pocit reálnosti, který jsem z příběhu měla je velkým plusem.

Nebudu zastírat, že jsem na prvních stránkách knížku považovala za plytké počteníčko pro fanoušky Wattpadu, jelikož jen tak opatrně klouzala po hladině. Ovšem jakmile se hlavní hrdinové poznali blíž, knížka se kolmo ponořila pod hladinu a začala odhalovat netušený psychologický rozměr.

Objevilo se hodně momentů, při kterých mě mrazilo, i které mě naopak rozesmály.

Poselství knihy je jasné. Nebát se být k sobě i ostatním upřímný. Zbourat své opevnění a nechat zasvítit světlo na to, co za ním číhá ve tmě. Žít naplno. Snažit se být šťastný. Za každou cenu, za jakoukoliv oběť. Možná se to nepovede hned napoprvé, možná to bude i bolet, ale bolest je součástí ozdravného procesu. Nevzdávat to.

KOUKNI SE  Recenze: Mezi svými je Amos Oz ztracen

Kit ani Daniel nejsou zobrazeni černobíle. U každého z protagonistů si dal autor záležet, aby na drobnostech – ať už to byly krátké retrospektivní výlety do let minulých nebo styl, jakým postavy psaly povídky – vykreslil, jací doopravdy jsou, aniž by to přímo říkal. Díky tomu působili uvěřitelně, upřímně a velmi lidsky.

Ke zdůraznění rozdílů v jejich uvažování přispěla i dobře zvolená kompozice, kdy se postavy ve vyprávění střídaly. Čtenář tak může na příběh nahlížet z obou úhlů pohledu. Ten Danielův v začátku připomíná atmosférou ponuré zimní odpoledne, Kitův zase rozkvetlý jarní den.

Jsou věci, které by se daly „Muffinovi“ vytknout. Jednou z nich je (ne)reálnost, ať už z hlediska těžce neobvyklého prostředí, aspektu přeskakování ročníků školy nebo toho, jak se k sobě vůbec hlavní hrdinové chovají – opravdu ráda bych ve skutečném životě potkala dva teenagery, v podstatě ještě děti, kteří spolu budou komunikovat na takové úrovni, ale nejsem si jistá, jestli je to vůbec možné.

Také bychom mohli polemizovat nad tím, nakolik množství kladných hodnocení a nadšených recenzí, jež už knížka stihla posbírat, ovlivnil samotný fakt, že se jedná o LGBT román. Dívali bychom se na totožný příběh stejně, kdyby jeho protagonisty byli holka a kluk? Byli bychom i tak na větvi z jejich vztahu a tolerantní k technickým nedostatkům knihy?

Strhávám body za to, že jsem byla chvílemi zmatená, kde se děj odehrává, zda u nás či v zahraničí.

KOUKNI SE  Recenze: Mořská panna - pohádka i skutečnost

Simona Irlbeková

Muffin a čaj, Theo Addair, 2018

Knihu můžete zakoupit ZDE

Komentuj

Vlož komentář
Vaše jméno

sixteen − 10 =