Rupi Kaur, kanadská básnířka a kreslířka indického původu, se v roce 2015 proslavila svou sbírkou básní Mléko a med, která u nás byla publikována v roce 2017 a vydána nakladatelstvím Omega. Kniha se velice rychle stala bestselerem a sklidila ohlasy zejména u žen, kterým je adresována.
Mléko a med, v originále Milk and Honey, není typickou sbírkou básní. Jedná se o moderní poezii s volnými a jednoduchými verši.
Jedinou zajímavostí, kterou jsem shledala za originální je absence velkých písmen. V knize se nikde neobjevují, ale proč tomu tak je… to se nedozvíte. Je to škoda, neboť sbírka, která se utápí v hledání cest a pochopení, tento jev nevysvětluje. Rébus malých písmen mě tak trápí pokaždé, když si na dílo vzpomenu.
Kniha se dělí do čtyř kapitol.
První z nich je nazvána ZRAŇOVANÁ, věnuje se především dětství a dospívání. Odhaluje nedostatek lásky zejména z otcovské a mužské stránky. Setkáme se i s narážkami na zneužívání a omezování vlastního já.
Mottem této kapitoly by mohlo být následující: “Jaký vliv má výchova a jak může změnit naši osobnost.“
Druhá kapitola MILUJÍCÍ, popisuje učení se lásce ve větším spektru rolí. Jako jsou dcera, matka a milenka. Potřeba být milována, jak fyzicky, tak psychicky na nás křičí z každé stránky. Při debatách nad tímto dílem, jsem se dostala do sporu, o jakou lásku jde. Vyhodnoceno bylo, že popisuje lásku povrchní. S tím jsem se zcela neztotožnila. Plusem této sbírky je, že není jednoznačná a pro každého má jiný význam.
OPOUŠTĚNÁ – je prostor pro pocity ztráty, a snahy se s nimi vypořádat. Především se přesouváme do partnerského vztahu, který buďto končí, nebo již skončil. Stránky jsou plné bolesti, zklamání a prázdného místa v srdci, které nám milovaný zanechal.
Po smíření se ztrátou je potřeba se zotavit. Zahojit rány a zrodit se z popela jako fénix. Pro tento zlom Kaur zvolila kapitolu ODPOUŠTĚJÍCÍ, která se snaží dodávat odvahu a posilovat ducha. Takový feministický koutek pro zhrzené ženy.
ODPOUŠTĚJÍCÍ vnímám jako nejslabší část. Chybí v ní jakýkoliv svěží nádech. Je to jen zbytečné omílání povzbuzujících hesel a kvůli tomu knihu nepotřebujete. To už je lepší si pořídit motivační diář, jehož plusem oproti sbírce bude, že si svůj „nový život“ můžete i naplánovat.
Sbírka je doplněna ilustracemi, které jsou místy nedotažené a rozevláté, podobně jako verše samotné. Alespoň vyplňují poloprázdné stránky, takže nemusíte úplně litovat investice do knihy.
Celek působí jako dobrá jednohubka. Chápu velikou škálu fanoušků, spíše mezi ženami. Rupi Kaur zaútočila na přímo a dotkla se oblastí ženské duše a myšlenek, které si nerady připouštíme nebo veřejně nepřiznáme.
Mléko a med, se náhle stává tím, co potřebujeme, když jsme zádumčivé. Když potřebujeme politovat a poplakat si, jak se nám ten život sype skrz prsty. A když nakonec dojdou slzy, sbírka působí jako manuál pro uzdravení a znovuzrození. Taková sklenice plná nuttely, ale povrchnější.
Otázku zůstává, co autorku proslavilo? Odvaha ukázat světu své nahé já? Silné myšlenky v jednoduchosti?
OmegaNázory na tvorbu se různí. Hledat v díle literární umění je skoro nemožné a proto se objevuje i kritika, že básně nepatří mezi ty, které si zaslouží obdiv. Oproti složitější poezii je to jasné, rychlé a stručné, ale chybí tomu to, co básníci umí. Využít slova a skládat je jako noty, které vytvoří hudbu a laskají naše duše. Rupi nám ukázala jen samoúčelnost, ale ne umění pracovat se slovy.
Potvrzuje se i to, že lidé ke svému rychlému životu potřebují i obdobnou literaturu. Ale aby také autorka z našich myslí neodešla stejně rychle jako kniha z vašich rukou.
Snad má mladá Indka dost nábojů a ohromí nás do příště něčím, co přesvědčí i odmítače Sladkého mléka.
Za sebe mohu říct, že za sbírkou nevidím nic geniálního. Čekala jsem hlubší dílo s více detaily.
Kniha zaujme, ale mám pocit, že mi Kaur stále něco dluží. Možná jsou poloprázdné stránky záměrně připravené proto, aby si každý majitel knihy dopsal to své. A pokud to záměr nebyl, klidně i doporučuji doplnit knihu o vlastní poznatky, nebo emoce. Může to být terapie pro rozlámaná srdce. Třeba se nakonec uzdraví.
Tím pádem není zcela špatná idea Diáře nebo deníku.
Ivana Gašparíková
Mléko a med, Rupi Kaur, Omega, 2017
Knihu můžete zakoupit ZDE
