Tři ženy, tři manželství, tři pohledy na život a mnohem více peripetií, než je vhodné vtěsnat do jedné knihy, tak by se dal stručně charakterizovat román slovenské spisovatelky Márie Ďuranové Mezi čtyřma ste(h)nama.
Dlouholeté kamarádky Jolana, Marie a Renáta se na prvních stránkách knihy scházejí na chalupě, která patří Marii. Nyní jsou už v důchodovém věku a před čtenáři se prostřednictvím Jolany jako vypravěčky začínají zpětně odvíjet jejich životní příběhy.
Mária Ďuranová je na Slovensku oblíbenou autorkou románů pro ženy a nelze si nalhávat, že její snahou nebo cílem jsou knihy pro „náročné“ čtenáře(ky). Přesto si myslím, že z povrchní sondy do manželských vztahů, kterými procházejí hlavní hrdinky, šlo vytěžit více. Stačilo by si totiž možná vybrat jen jeden z nich.
Knihcentrum.czNevěra, role podvádějící i podváděné, chapadla zákeřného alkoholu, nehoda, která zdravé dítě navždy promění v postižené – z tohoto výčtu je vidět, co vše autorka „svým ženám“ naložila na bedra, aniž by sama přemýšlela, zda zvládne tak složitá témata hlouběji zpracovat.
Zrychlila jsem pohyb škrabkou a po chvíli se zeptala:
„Pověz, kdybys měla šanci ještě jednou, změnila bys něco na svém životě?“
Marie se zamyslela. Okolo očí jí tancovaly desítky drobných vrásek. Potom procitla, s vážným výrazem ve tváři se zahleděla kamsi do dálky.
„Nějaké drobnosti by se určitě našly,“ okamžik váhala, potom to vzdala a mávla rukou.
„Víš co? Všechno bylo a je tak, jak má být! Stejně se s tím už nedá nic dělat! Ty bys něco změnila?“
„Asi bych taky nechala všechno tak, jak je,“ řekla jsem upřímně. „Akorát, kdybych přece jen mohla,“ podívala jsem se toužebně do dálky, „určitě bych zařídila, aby můj Jakub v ten osudný den šel ze školy o pár minut dřív,“ dodala jsem smutně.
A tak přelétáváme od Jolany k Marii a od Renáty k Jolaně a setkáváme se při tom samozřejmě i s jejich manželi. To vše ale velmi rychle, letmo, aniž bychom mohli nahlédnout alespoň do zásadních motivací jejich jednání, které je hybatelem popisovaných manželských životů i celé knihy. Pokud se nám to někdy podaří, narazíme většinou na klišé namakaného borce z posilovny, slabošského muže či nevěrníka z nedostatku péče.
„Ženě stačí znát dobře jednoho muže,
aby je znala všechny.
Muž může poznat všechny ženy světa,
ale stejně nepochopí ani jednu z nich.“
Mária Ďuranová sice popisuje situace, které se v běžném životě dějí, a její postavy procházejí jakýmsi vývojem, který není nepravděpodobný, ale vše se děje velmi zkratkovitě a bez důvtipu, nápaditosti či více překvapivých momentů. Jolana, Renáta či Marie mohou klidně být našimi sousedkami, můžeme to být i my čtenářky, kdo se s nimi ztotožní, ale to je málo. Málo k tomu, abyste si tuto knihu nějak výrazněji zaškatulkovali či se nad ní po přečtení poslední stránky (pokud k ní dojdete) zamysleli.
Co se však ale může lehce stát, je, že knihu odložíte už na začátku, a to kvůli naprosto nezvládnuté jazykové úpravě (pokud nějaká vůbec proběhla): tedy gramatickým či stylistickým chybám. V průměru tři chyby na stránku nejsou výjimkou. Do českého prostředí titul uvedlo v loňském roce poměrně mladé nakladatelství Keltner Publishing. Jeho zakladatel Tomáš Keltner v něm zároveň vydává své knihy o transformaci vědomí. Bez ohledu na obsahovou kvalitu stávajících i budoucích titulů si myslím, že adekvátní redakční péči si zaslouží každá kniha.
Už jen samotný název knihy totiž vzbuzuje rozpaky… Slovenský originál Medzi štyrmi ste(h)nami funguje poměrně dobře… V českém jazyce je však nespisovný a nesmyslný: Mezi čtyřma ste(h)nama zkrátka něco podstatného chybí i po této stránce.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkujeme knihkupectví Knihcentrum.cz.
Mária Ďuranová: Mezi čtyřma stehnama, Keltner, 2014, 270 stran.
Lenka Šimková
Úvodní foto: Pixabay.com
