Dnešní doba je nebezpečná nadbytkem informací. Leckdo může publikovat svoje bláboly a radovat se z komentářů pod svými články. Pokud potřebujete radu v konkrétní problematice, je často velmi těžké se zorientovat v přemíře názorů, které si nezřídka naprosto protiřečí.
Jsou ovšem situace, kdy musíme učinit rozhodnutí neprodleně a v budoucnu za ně pak nést následky. Například v případě výchovy našich dětí. Současné matky se dělí na tři skupiny. Biomatky, které všechnu svoji energii věnují vyhýbání se očkování, a při představě, že bych jejich ratolest pozřela cukr, kolabují. Druhá skupina maminek, pracovně jim říkám Hamimatky, přesně dělá vše, co jim řekne paní doktorka, a když na krabici umělého mléčka píší, dávejte 3 x denně do 3 let věku, tak tak činí, bez ohledu na to, že krabice stojí 300 korun a jejich buclaté dítko ji zhltne za týden. Pak jsou samozřejmě maminky, které se potácí někde mezi oběma znepřátelenými tábory a vybírají si informace dle svého uvážení a potřeby.
Maya Shetreatová-Kleinová je dětská neuroložka a lékařka, která se věnuje dětskému zdraví, výživě a fungování nervového systému. Přednáší po celém světě pro laickou i odbornou veřejnost a získala mimo jiné i ocenění za mimořádný přínos pro dětské lékařství. Její knihu Léčba zemí, s podtitulem Průvodce výchovou zdravých dětí v nezdravém světě, vydalo česky v letošním roce nakladatelství Práh.
Stále více lidí se zamýšlí nad příčinami nemocí , všemožných alergií a účinky farmaceutických výrobků. Máme stále více znalostí a modernější technologie a jak autorka tvrdí, mnohdy by stačilo jen jít do přírody a spousta neduhů by se vyřešila. Je to opravdu tak „jednoduché“? Je logické, že nemůžeme od svého těla jen očekávat, a nic mu nedávat. Máme s vlastním tělem dobrý vztah a nic mu nedlužíme? Nebo jednoho dne předloží fakturu i s úroky? Tolik lidí ignoruje signály, které tělo vysílá. Jeho mluvčím je trávicí systém. Ovlivňován potravou.
„Podobně jako oko je oknem do duše, nabízí exkrement pohled do těla… Takže pravidlo číslo jedna zní: Každý den pryč s odpadem.“
Léčba zemí má čtyři části. V první nám autorka vysvětlí jak naslouchat našemu tělu a rozpoznat příznaky. Druhá část je věnovaná alergiím, umělým potravinám a bílému zabijáku – cukru. Část třetí se zaměřuje na výživu samotnou. Závěr knihy je o uzdravování uvnitř i zvenčí. Nechybí ani dvacítka receptů (dýňový puding, bezinkový sirup či zelené chipsy). Celá kniha je prošpikována zajímavými příběhy, které podpírají autorčina tvrzení, a odstavci PAMATUJ SI, kde najdeme shrnutí toho nejdůležitějšího. Správně nechybí rejstřík a text je rozčleněn do mnoha nadepsaných podkapitolek, díky nim se stává přehlednějším.
PráhZáleží na čtenáři, do jaké míry se ztotožní s autorčinými názory. Něco se vám jistě bude zdát neúčinné či těžko proveditelné (zkrátka choďte bosí, chovejte slepice, lízněte si koláče z bláta). Jisté je, že každý v knize najde něco, u čeho si řekne, tohle bych vlastně dělat mohl (místo umělých sladidel používejte přírodní: med, javorový sirup). Cílem knihy není, abyste se odhlásili od doktorky a odstěhovali doprostřed pustých lesů. Jen se vám snaží ukázat, že mnohdy stačí přemýšlet dříve než je pozdě a používat pravidelně selský rozum. Jestli právě vychováváte budoucí generaci, poučte je z vlastních chyb.
Léčba zemí, Maya Shetreatová-Kleinová, Práh, 2016
Leona Šťávová
