Autorka proslavené série Skleněný trůn Sarah J. Maas tentokrát přichází s novou sérií. Ve Dvoru trnů a růží se prostřednictvím re-tellingu Krásky a zvířete ponoříte do kouzla světa nelítostných víl a kleteb.
Devatenáctiletá Feyre musí živit celou rodinu. Naučila se lovit, aby nezemřela hlady. A právě jeden takový lov obrátí Feyřin život na ruby. V lese zabila podivného vlka a strašlivé zvíře ho přijde pomstít. Před Feyre tak vyvstává možnost volby, to zvíře ji může roztrhat na kousky nebo se nechá odvést do jiného světa. Hlavní hrdinka si vybere odchod z domova a tím započne její dobrodružství ve světě nesmrtelných bytostí…
Netuším, jak se mi dřevěná rukojeť mého loveckého nože dostala do ruky. První okamžiky byly
změtí vrčení toho obrovského zvířete, ječení mých sester, krutého mrazu valícího se do místnosti a otcovy hrůzou ochromené tváře.
To není martax, pochopila jsem – ovšem pocit úlevy trval krátce. Zvíře muselo být velké jako kůň, a i když jeho tělo připomínalo kočku, hlavu měla na každý pád vlčí. Nevěděla jsem, co si myslet o pokrouceném paroží připomínajícím parohy jelena, které mu vyrůstalo z hlavy. Jenomže ať už ten tvor v sobě měl víc ze lva, psa nebo jelena, bylo jasné, jaké rány by jeho červené drápy a žluté tesáky dovedly zasadit.
CooBooCelá kniha by se dala rozdělit do třech částí, kdy se každá zabývá něčím trošku jiným. Začátek se nese v zajímavém duchu, kdy při čtení cítíte, že se schyluje k něčemu velkému, co ještě nebude odtajněno, protože se budete točit kolem poznávání hlavní hrdinky, která je prezentována jako silná osobnost, která se, díky svému nelehkému dětství, dokáže postarat o celou rodinu.
Tato část příběhu se hlavně zabývá vztahy ve Feyreině rodině, takže se může zdát poněkud pomalejší.
Poté se příběh přesouvá do druhé části, která čtenáře zavede do vílího světa. Příběhu by celkově nevadilo, kdyby nám autorka zajímavým způsobem představila více z vílí kultury. Na čtenáře totiž čeká pouze jeden svátek, který nastíní, jak to u víl chodí, ale bohužel to je napsané takovou formou, že to spíš působí jako určitá výplň, která je v příběhu zasazená jenom proto, aby kniha měla požadovaný počet stránek. Bohužel takto působících míst se v příběhu vyskytuje více.
Co se týče nějaké větší akce, té se v této části moc nedočkáte, jelikož je zaměřená především na interakci mezi hlavními postavami a poznávání samotné kletby, která sužuje Jarní dvůr.
Škoda jen, že vztah mezi hlavními hrdiny působí dost uměle a chemie mezi nimi moc nefunguje. Některé scény vám sice vykouzlí připitomělý úsměv na rtech, ale stejně budete cítit, že tomu něco chybí, obzvláště při zjištění, že romantická linka příběhu začne jako cvaknutím vypínače, alespoň ze strany hlavní hrdinky.
Poslední část knihy je nejzajímavější, čtenáři se dočkají větší akce a díky lehce otevřenému konci, který autorka stvořila, budou příjemně navnaděni na další díl.
Celkově se Dvůr trnů a růží čte velmi dobře, i když je příběh zaměřen spíše na vztahy mezi postavami, než na nějakou pořádnou akci. Pár soubojů se sice čtenáři dočkají, ale není to primárním tahačem příběhu.
Od knihy ani nemůžete čekat nějaký složitý příběh s důmyslně promyšlenými zápletkami, ba právě naopak. Jelikož se jedná o re-telling Krásky a zvířete, je celá kniha velmi předvídatelná.
Ale i přes tyto drobné vady na kráse si příběh nejspíš užijete, protože má rozhodně čím zaujmout. Autorka má opravdu velkou fantasii, kterou projevuje při každém popisu jednotlivých víl a její styl je natolik čtivý, že vás chytne a nepustí, ani v těch nudnějších částech příběhu.
Dvůr trnů a růží si rozhodně své fanoušky najde. Pravděpodobně víc uspěje u těch, co holdují romantice, než těch, co zbožňují pořádnou akci, ale ve výsledku se jedná o čtivý a podařený re-telling.
Knihu můžete zakoupit ZDE
Sarah J. Maas: Dvůr trnů a růží, CooBoo 2016, 440 stran
Úvodní foto: pixabay.com
Eliška Richterová
