Doppler má rodinu, práci i dům. Platí účty, chodí do práce, navštěvuje rodinné přátele, zkrátka žije život moderního Nora tak, jako drtivá většina jeho spoluobčanů. Jednoho však nechá manželce vzkaz: šel jsem do lesa, nečekejte na mě s večeří.
Ve stanu uprostřed lesa žije už více než půl roku. Andreas Doppler, někdejší řadový Nor, ze dne na den začal žít jako sběrač a lovec, výjimečně také zloděj. Po smrti svého otce, kterého neznal tak dobře, jak by si přál, si vyrazil pročistit hlavu jízdou na kole. 
Jarní vzduch a příroda mu skutečně udělaly dobře. Jenže pak se mu kolo nečekaně vzpříčilo mezi kořeny a on bolestivě spadl. V dlouhých chvílích strávených o samotě se v něm něco pohnulo, a nebyly to jen ploténky.
Útěky jsou v literatuře populárním motivem, zvláště ty, které začínají jako útěk od něčeho do prázdna, a posléze se promění v cestu za něčím, co to prázdno vyplní. Jakkoliv romanticky může anotace působit, Doppler rozhodně není rozervaný romantik, který se s veršem na rtech odejde sbližovat s přírodou. Doppler je misantrop a cynik, takže jeho vyprávění naplňuje humor a umně podaná kritika moderního života, nekonečného slalomu a běhu přes překážky, to vše s americkým úsměvem na rtech. Když Doppler vyhladoví na pokraj snesitelnosti, rozhodne se ulovit losa. Naneštěstí jde o matku s mládětem. Malý sirotek se ochomýtá kolem stanu tak dlouho, až se z nich stanou parťáci. Dopplerovy rozmluvy k losovi jsou vtipným, ale příjemně lidským čtením.
Jak žije správný Nor? Jaké hodnoty chceme vtisknout svým potomkům? Je náš žebříček hodnot založen skutečně na našich vnitřních přáních a potřebách? Je ekologie věda pro pár vyvolených, nebo každodenní realita dávání a braní? Tyto otázky v knize nikdy explicitně nepadnou, ale jejich esence se vznáší mezi řádky jako ranní mlžný opar.
Erlend Loe napsal velice jednoduchým stylem román o složitých věcech. Vyprávění svěřil postavě sympatického exota, s nímž bychom většinou neměnili, ale přitom je pro nás zajímavé ho poslouchat. „Nemám rád lidi. Nemám rád to, co dělají. Nemám rád to, jací jsou. Nemám rád to, co říkají.“ Humor a nadhled změkčuje kritiku společnosti a umělohmotných životů, do nich mnohdy lidi tlačí. Činí ji tak stravitelnější a čtivou, ale nikoliv méně jasnou. Doppler si při pádu z kola uvědomí, že pilnost je nepřítel. Pilností nazývá ten ustavičný běh přes překážky, snaha být lepším občanem, rodičem, zaměstnancem než ostatní. Les je jeho útočiště mimo opičí dráhu.
Jestliže se člověk jednou stane pilným, pak je schopen udělat cokoli, aby ve svém okolí nadále vyvolával pozitivní ohlasy. Je to spirála, která se sama roztáčí a která nikdy nebere konce. (…) V podstatě neexistuje nic, co by nebylo možné dělat pilněji než jiní, člověk může pilně stárnout, může být pilně nemocný a může pilně zemřít, což já bych bezpochyby udělal, kdybych nespadl z kola a nepraštil se do hlavy. Jenže to se teď nestane. Zemřu nepilně a nikdy v životě se už nepokusím podávat výkony.
Příběh doplňují výborně napsané vedlejší postavy. Postarší samotář Düsseldorf, k němuž Doppler chodí krást zavařeniny, když má akutní nedostatek. Zloděj Železný Roger mu zase vysvětlí, jaký je rozdíl v okrádání pravičáků a levičáků. Poslední z trojice povedených postaviček je pak Pravičák, jenž se z nepřítele promění v ještě větší škodnou, protože Dopplerovi naruší jeho útočiště. Právě pasáže, které popisují směšný sklon hledat si guru a následovat je, mě přiváděly k hlasitému smíchu.
Jedinou mou výhradou je délka prvního dílu. Jde skutečně o jednohubku, po jejímž přečtení chce čtenář víc. Bylo by bývalo lepší rozčlenit celý Dopplerův příběh ne na tři, ale na menší počet dílů, aby ten první nebyl takovým holátkem. Nutno ale přiznat, že první díl nepůsobí nijak chudě, povrchně nebo nevýživně. Jen je prostě díky svižnému stylu přečtený příliš rychle.
V červnu 2017 chystá nakladatelství Kniha Zlín vydání pokračování Dopplera, román Náklaďáky Volvo. Třetí díl Konec světa, tak jak ho známe uzavře sérii pravděpodobně v červnu 2018.
Erlend Loe: Doppler. Přel. Kateřina Krištůfková, Kniha Zlín, Zlín, 2017, 168 s.
Sandra Procházková
Úvodní foto: Pixabay
