Recenze: Čarodějovy hodiny postrádají přes trikovou smršť kouzlo

Režisér hororových filmů Eli Roth (Hostel) se vydal na cestu k filmům pro celou rodinu, stejně jako jeho souputníci Sam Raimi nebo Peter Jackson. Drsňák a hororový mučitel vyměkl a rozhodl se použít své kouzelnické triky na strašení malých dětí. Hezky kýčovitě starosvětský obal pak zaručuje produkce Stevena Spielberga. Ten měl prý Rotha při natáčení poučovat, jak se malé děti straší. Eli Roth jej ale zřejmě neposlechl.

Film natočili borci na motivy stejnojmenné knihy Johna Bellairse z roku 1973 s názvem The House With a Clock in Its Walls, neboli Dům s hodinami v jeho zdech, u nás v kinech jako Čarodějovy hodiny (hezky pěkně vymyšlený jednoduchý, český název).

Hlavní hrdina, desetiletý sirotek (srovnejte s Burtonovým sirotčincem slečny Peregrinové) Lewis Barnavelt (Owen Vaccaro), přijíždí do městečka New Zebedee v Michiganu, aby žil se svým excentrickým strýcem Jonathanem (Jack Black). Strýc Jonathan žije v strašidelném starém domě, plném tradičně velkoryse pojatých místností, působících monumentálně. A má za sousedku paní Zimmermanovou (Cate Blanchett), což je jeho taková platonická láska, s kterou se rád pošťuchuje. Dlouho nedokážou před Lewisem utajit, že jsou to kouzelníci a že dům je prokletý bývalým majitelem, černým kouzelníkem Isaacem Izardem (Kyle MacLachlan, náš slovutný mág z pána ptrstenů). Ve zdech prokletého domu je ukrytý časový mechanismus, který pomalu odpočítává konec světa.

Obsazení dvojice sympaťáků Blacka a Blanchettové se určitě vydařilo, jsou oba svým způsobem okouzlující. Ale jejich role se nedaří na plátně propojit bez toho, aby to nevypadalo jen mechanicky. Film má být určený hlavně pro malé diváky, tito dva mají dodávat legraci a ztřeštěnost sladkému a bezděčnému dětskému hrdinovi, Lewisovi. Jeho role ale není výsadní, jak bychom dětskému hrdinovi přáli, ale je právě chováním dvou vedlejších postav silně ovlivňován a manipulován. Dítěti se tu prostě nedůvěřuje natolik, aby se mohlo samo rozhodovat a nést následky svých činů. 

Roth dokazuje, že bez použití násilných a lekacích scén, které obvykle používá ve svých hororech, jeho film prostě strašidelný není. Kromě pár vlažných nápadů nedokáže bez svých hrubých triků vyvolat žádné napětí.  Ve filmu není nic, čeho byste se skutečně báli. Jestli film má spíše odkazovat na Spielbergovy klasické filmy z osmdesátých let, chybí tu naopak smysl pro dobrodružství, propracovanější příběh, zapamatovatelné charaktery nebo smysl pro představivost.

Tady je to přehlídka recyklovaných nápadů, které jsme mohli vidět už v prvních dílech Harryho Pottera. Film je vycpaný na sebe navršenými gagy a kouzelnickými scénkami. Namísto strachu je film přesycený fóry pro dětské publikum- nechybí samozřejmě prdící fóry se zvířaty, tak nezbytné pro americkou produkci pro děti. Tady se možná Roth nechal Spielbergem inspirovat, vždyť jeho prdící Obr Zlobr byl k popukání.

Filmu dodává koukatelnost elegantní projev Cate Blanchett. Tato herečka dokáže vdechnout život jakémukoliv materiálu a často banální dialogy dokáže povznést nadprůměr.

Bývaly doby, kdy se za filmové kouzlo považovala schopnost učinit z nemožného možné. V tomto filmu je každý vybaven nadpřirozenými schopnostmi, stejně jako v Harrym Potterovi je kouzlení tak všudypřítomné, že se stává obyčejným nástrojem, ne výjimečným darem. Kouzlo zbavené tajemství a mimořádnosti.

Čarodějovy hodiny je neoriginální a neškodný hororový film pro celou rodinu. Malé publikum ocení trikové scény a dětskou zvědavost hlavního hrdiny. Nezaslouží si ale děti víc než hromadu recyklovaných nápadů?

Kubin

Komentuj

Vlož komentář
Vaše jméno

5 × three =