První věc, která vás na tomto novém filmu z produkce Netflixu zaujme, je hlavní role Sandry Bullock. Dosud totiž hrála buď v komediích, nebo v seriózních dramatech a thrillerech. U Bird Boxu se budete bavit, když film budete sledovat jako čistě béčkovou žánrovou podívanou.
V hodnoceních filmu se často objevují srovnání s hororem Tiché místo. V něm řádila neurčitá síla, která lidské plémě lovila na základě sluchu- každý hlasitější zvuk člověka znamenal ohrožení života. Jenže ve jmenovaném hororu se chová rodina značně retardovaně, a tudíž film nepůsobí přiliš přesvědčivě.
Režisérka Susane Bier ale pravděpodobně čerpala hlavně z knižní předlohy Joshe Malermana. Pro mě je spíše otázkou, nakolik autor předlohy čerpal z Wyndhamova sci-fi románu Den Trifidů.
Příběh začíná těhotenstvím Malorie (Sandra Bullock) a její cestou z gynekologického vyšetření. Cestou domů se svět právě celý převrací naruby. Neznámá entita, jíž nevidíme, donutí lidi, kteří ji spatří, spáchat ihned sebevraždu. Malorie se dostane do domu s několika dalšími přeživšími, kteří z nějakého důvodu tohoto démona neviděli. A přežití v tomto postapokalyptickém světě vyžaduje v otevřených prostorech chodit se zavázanýma očima.
Sandra Bullock dospěla podle mého do obdobné fáze jako Bruce Willis. Do seriózních filmů už jej nikdo neobsadí, tak hraje čím dál častěji v béčkových filmech a hororech. A Sandře se daří. Její chirurgicky vystužená tvář a prkenný projev přesně zapadá do celkového hororového vyznění příběhu. Ale kdo ve filmu herecky opravdu exceluje, je John Malkovich v epizodní roli excentrického hajzlíka. Střihl si ji opravdu s chutí a lehkostí a jeho výkon vyčnívá nad všechny ostatní.
Až na pár zcela hluchých dialogů (mezi Malorie a Tomem) naštěstí film šetří na patetických a sentimentálních scénách a svižně kráčí vpřed. Docela zajímavé je také střídání dvou časových rovin, protože o tom, co znamená chování postav v budoucnu, se dozvíme až posléze v minulosti. Film postupným odkrýváním skutečností diváka drží v neustálém napětí, jak že to vlastně v tomto světě funguje. Některá fakta se nedozvíme vůbec, ale buďme rádi, že tvůrci nepřišli s nějakou strašnou ptákovinou. Takto je to hodně o naší představivosti. Přesto například zjištění, že ne všichni musí při pohledu do entity zemřít, slouží spíše gradaci napětí, než logice této zkázy (jak přesně by měl tento výběr fungovat, dle vážnosti psychiatrického onemocnění?).
Co oceňujeme na hororech, je také násilí a strach z neznámého. Obojí tu funguje náramně. Násilí a smrt se tu objevuje náhle a nepředpokládatelně, lidé umírají hodně krutě, režisérka nikoho příliš nešetří (v tomto ohledu vítězí akce Toma Hollandera). Sama hlavní představitelka působí cynicky, režisérka ji ukazuje jako hodně tvrdou ženu, která je vším možným, jen ne mateřským typem. A také v rámci žánru ukazuje určitý vývoj její postavy, který ovšem už podléhá klasickému hollywoodskému schématu.
Strach z neznámého tu zosobňují nervní zvuky, o něž se postaral Trent Reznor z Nine Inch Nails, a také působivé záběry na víry listí ve vzduchu a bludné hlasy, jež lákají smysly, aby se oddaly a otevřely.
Celkově film Bird Box nabízí nenáročnou, ale zábavnou a napínavou podívanou s dobrými a pohlednými (Sandra) herci, s překvapivou dávkou násilí v docela uvěřitelném světě s neretardovaným chováním a dialogy hlavních postav. V rámci žánru survival hororů stojí film určitě za zhlédnutí.
Kubin
