Koně pasoucí se v ulicích Filadelfie slouží jako kulisa rodinného dramatu o hledání cesty mezi synem a otcem. Režijní debut Ricky Stauby není nikterak objevný, ale ukazuje zajímavé a neokoukané prostředí městských kovbojů. Tento pokus o novodobý současný western zabředl v průměrnosti amerických sociálních dramat a nevyužil dobrého nakročení k osobitému tématu.
Snímek Betonový kovboj napsal a zrežíroval debutant Ricky Stauba a hlavní roli černošského mladíka ztvárnila hvězda ze Stranger Things Caleb McLaughlin. Jeho otce si zahrál fenomenální Idris Elba, který film také produkoval. Musím zde vyzvednout výborné herectví dvou ústředních postav a zasazení do neokoukaného prostředí, které málokdo zná. Příběh je sám o sobě solidní, ale poměrně předvídatelný a neodpustí si několik klišé. Hlavním úskalím filmu je nijak oslnivý scénář, který zlepšuje solidní kamera, nenápadně půvabný soundtrack a výborná herecká dvojice s originálním prostředím. Pasoucí se koně vedle semaforu se vidí opravdu málokdy.
Jako pokus o současný moderní western z filadelfské periferie snímek funguje pouze na půli cesty. Líbivé záběry na černochy, kteří pečují a jezdí na koních po silnici mezi automobilovou zácpou, jsou stylově podkresleny hip-hopovou nebo rapovou hudbou. Westernovému žánru se film přibližuje pouze okrajovým motivem, kdy je příběh zasazen do prostředí moderních kovbojů a využívá subkulturu jako westernové prvky filmu. Zde westernové motivy začínají a končí – více se v příběhu s motivy neo-westernu nepracuje.
Dále je film pojmut jako sociální drama mezi otcem a synem. Nechybí kritický apel a reflexe aktuální rasistické otázky, která v USA neustále hýbe společností. Téma utiskování a odstrkávání černošské komunity z centra měst na periferie tu je silně přítomné na pozadí hlavní dějové linky. Black Lives Matter, práva černochů, homosexuálů a dalších menšin tu jsou jasně viditelné a někdy až moc tlačí na diváka.
Nyní k synopsi a příběhu filmu. Černošský teenager má problémy doma i ve škole. Je to vzpurný a problémový mladík, a proto ho matka odveze na léto k otci, kterého od dětství neviděl. Skoro se neznají, oba jsou dost tvrdohlaví a musí se hodně přemáhat, aby si k sobě dokázali najít cestu. Jsou si neuvěřitelně podobní, ale i rozdílní – vydolovat z nich emoce nebo slovo dává zabrat.
Jeho otec žije v osobité subkultuře filadelfských kovbojů na městské periferii, kde se černošská komunita stará o koně. Sám se více upíná ke koním a komunitě, než aby se staral o svého syna. Hlavní hrdina se snaží sblížit jak se svým otcem, tak se svojí druhou rodinu.
Snímek se nese v atmosféře pomalu plynoucího coming of age dramatu z prostředí prosluněného černošského ghetta. Za letního vedra se mezi rozpálenými ulicemi Filadelfie prohání drogoví dealeři v otlučených automobilech a černoši na bílých koních. V ulicích městského sídliště se mezitím odehrává hutné drama mezi problémovým synem a napraveným otcem. Oba si jsou v mnohém podobní, ale zároveň vzdálení. Nechybí špinavé kydání hnoje ve stájích za odpoledního vedra, vysilující dostihy na krev, krocení koně za nočního deště nebo projížďky neonovým městem, zpestřené dealerovskými kšefty pod rouškou tmy.
Prostředí, volba kulis a celkově neokoukaná tématika městských kovbojů je samo o sobě originální téma. Proto je velká škoda, že ústřední příběh filmu je vystaven jako klasické drama o hledání společné cesty mezi otcem a synem.
Film by bez koní, černošských kovbojů a špinavých stájí mezi činžáky byl snadno zapomenutelné a podprůměrné drama o hledání rodiny. Pomalu se táhnoucí atmosféra pozdního léta skvěle funguje v kombinaci s línou městskou periferií a energickým rapovým soundtrackem. Betonový kovboj je stále zbytečně dlouhý film otřepaným scénářem a řadou klišé, který nás ale vezme do atraktivního prostředí moderních kovbojů s výbornými herci.
Viktor H.
