Cukrově barevná obálka Bábovek, románu Radky Třeštíkové, svítí v současnosti snad z každé výlohy knihkupectví. Jelikož nečtu české autorky často, obzvláště pak autorky ženských románů, byla pro mne publikace zajímavou možností exkurze a hledání odpovědi na otázku, proč právě tento je nyní tak populární. Bábovky slibovaly mezigenerační sondu do ženské duše, a jelikož není Radka Třeštíková v oboru nováčkem a ohlasy jsem slýchala především pozitivní, začala jsem se docela těšit.
Dvanáct žen, dvanáct osudů propojených v jednom románu. Napadlo vás někdy, co řeší milenka ženatého muže a jaká je ve skutečnosti ta příšerná manželka, o které jí on vypráví? Nebo proč má sestra manželky tak špatný vztah se svojí dcerou? Jak se vlastně cítí ta patnáctiletá holka, na kterou si rodiče nikdy neudělají čas? A kam se vlastně poděly ty peníze? Kdo je vzal, kdo je ztratil, kdo je utratil, kdo je našel a kdo je bude muset vrátit? Nechte se strhnout upřímnou zpovědí hlavních hrdinek, kde nechybí ironie, humor, bolest, napětí, nenávist ani láska. Kde se emotivní příběhy vzájemně prolínají, jeden vede ke druhému, k celé řadě zajímavých rozuzlení a potom nerušeně pokračují dál, někdy šťastně, někdy ne, takový už je život.
Co se románu nedá upřít, je různorodost hrdinek. Setkáme se zde s milenkami, manželkami, matkami – manažerkou, ženou v domácnosti, porodní asistentkou, školačkou… ženy v různých rolích, jak kariérních, tak sociálních, různého věku i žebříčků hodnot. Knihu tvoří dvanáct kapitol nazvaných vždy jménem hrdinky, s jejímž vnitřním monologem budeme mít tu čest. Tyto myšlenkové pochody jsou rychlé, plynulé a celkem přesvědčivé – autorka dokázala uvěřitelně podat úvahy všech věkových kategorií a to velmi čtivě. Každá z postav řeší svá vlastní životní dilemata a každá je střípkem do mozaiky osudů, až děsivě propojených. Ta propojenost je avšak téměř neuvěřitelná – děj se točí kolem nenaplněných přání, výčitek minulosti, ale především i aférek a těhotenství – a jejich aktéři jsou soukolím náhod provázáni v takovém množství, až se to zdá nepravděpodobné. Samozřejmě, nemluvíme o literatuře faktu, ale příběhu to ubíralo na přesvědčivosti.
AlbatrosTo nemění nic na tom, že se kniha čte velmi dobře. Díky jejímu drivu je možné zvládnout ji i za den, a jelikož se zde jedná hlavně o vztahy a není v ní přílišné dramatično, lze ji doporučit jako odpočinkové čtivo. Atmosféra příběhů je, jak slibuje anotace, hořkosladká – životní mix tragédie a komedie. Kapitoly mají otevřené konce, a přestože se s hrdinkou kapitoly v průběhu knihy vždy minimálně jednou setkáte, nikdy se nedozvíte o závěru jejího osudu detailně. To se může zdát frustrující, ale odpovídá to filozofii knihy – epizodní role různých lidí v životě, míjení a potkávání.
„Martin je něco zabručí a stočí pohled k věcem odhozeným u sprchy, ani je do té pračky nezanese, prostě mi celou hromádku podá, abych ji roztřídila, praní je moje práce. Já peru, ty sekáš zahradu, aspoň že o tyhle blbosti se nemusíme hádat. Dřívější nekonečné rozhovory u lahve vína se smrskly do stručných otázek a úsečných odpovědí, v horším případě úplně nulových. Natáhnu se přes stůl pro cukr, abych si osladila čaj. Martin nesladí. Martin mlčí. Ze zvyku spolu stále společně snídáme i večeříme, ale už jsme si nejspíš všechno řekli.“
Mnohovrstevnatost knihy a počet hrdinek avšak občas vede ke zmatku – pokud publikaci na delší dobu odložíte, může se stát, že zapomenete, kdo je s kým spřízněný a kde jste jméno dívky, co se tu právě mihla, slyšeli a čí dcerou nebo milenkou vlastně byla. Svým způsobem to opět zapadá – nerozpletitelný šmodrchanec osudů, co míjí každého z nás – ale pro nefilozofického čtenáře to může být poněkud iritující.
Celkově je kniha souborem všedních ženských příběhů, občas s lehkým nádechem humoru a ironie, občas melancholická a vyvolávající pokrčení rameny s „tak to prostě je“. Není však dílem, ke kterému bych se měla chuť vracet nebo o něm dlouho uvažovat – stejně jako autorka dává důraz na mihotavé momenty a nestálost, i tato publikace je něco, co vámi pravděpodobně projde a nezakotví. Pokud ale hledáte něco na letní relaxační posezení, jsou Bábovky tím, co k tomu důstojně poslouží.
Lucie Tůmová
Radka Třeštíková – Bábovky, vydalo nakladatelství Motto, 2016
K zakoupení ZDE
