Dívka v pavoučí síti je pokračováním úspěšné trilogie Milénium. Ta si především v tištěné podobě brzo získala přízvisko kultovní. Postava Lisbeth Salanderové, dívky bojující proti zlu, se dočkala i filmového zpracování. Mnozí si nedovedli představit, že by někdo Larssona nahradil a pokračoval v Miléniu, přesto k tomu došlo. David Lagercrantz napsal již dvě pokračování původní trilogie. Prvním z nich je Dívka v pavoučí síti, jejíž filmové zpracování můžeme nyní vidět v kinech.
Od asociálky k James Bondovi
Hackerka Lisbeth Salanderová si z minulosti nese bolest, kterou jí způsoboval vlastní otec, ale také výčitky, že utekla a zvrhlému otci nechala napospas svoji sestru. Minulost ji nutí bojovat proti zlu, především proti násilí na ženách. Díky svým hackerským schopnostem a kontaktům vyhledává násilníky, kterým velmi srozumitelně vysvětlí, jak se k ženám nechovat. Obětem pak pomáhá především prostřednictvím bankovního účtu jejich trýznitelů. Většinu života tráví v ústraní v pečlivě zbudovaných úkrytech, a vyhýbá se veřejnosti. Když dostane úkol, aby ukradla počítačový systém tejné službě USA, stává se z asociální dívky žena se schopnostmi Jamese Bonda.
Systém, který má ukrást, dokáže ovládat zbraně včetně těch nukleárních jakékoliv země. Po systému pátrá nejen Lisbeth, ale také tajné služby USA, Švédska a především zločinecké organizace. Se všemi se musí Lisbeth vypořádat, a jelikož v příběhu nejde o nic menšího, než o záchranu světa, přirovnání k James Bondovi je zcela na místě.
Minimálně filmu se podařilo důstojně navázat na trilogii Milénium. Posun Lisbeth od asociální dívky k elitní bojovnici zvládající automobilové honičky, boj zblízka i využívat nejmodernější technologie je ku prospěchu. Stále si udržuje charakter tiché, záhadné dívky, ale příběh je posunutý víc k akčnímu thrilleru. Dívka v pavoučí síti se nesnaží za každou cenu ctít původní formu, a tím získává na atraktivnosti.
Smrt hlavního hrdiny
Film je precizně natočen. Především kamera a zvuk dokáží diváka vtáhnout do děje. V momentě, kdy je Lisbeth omámena léky, dokáže v divákovi vyvolat téměř fyzickou nevolnost. Není potřeba divákovi klepat sedačkou a polévat ho vodou. Díky zpracování je navzdory banálnímu příběhu Dívka v pavoučí síti zábavou a ani na chvíli nenudí.
K dobru přispívá i skutečnost, že ve filmu je hlavní postavou pouze Lisbeth Salanderová. Novinář Mikael Blomkvist, který byl ústřední postavou na počátku původního (Larssonova) Milénia, v Dívce v pavoučí síti je téměř navíc, a pokud by se ve filmu jeho postava neobjevila vůbec, nijak by to nevadilo. Jeho úlohu ve smyslu sekundanta převzal tajný agent, který se snaží počítačový systém najít dřív než Lisbeth. Díky tomu není příběh zbytečně rozmělňován melodramatickými sekvencemi, jak tomu bylo ke konci původního Milénia, ale naopak je okořeněn o řevnivost dvou diametrálně rozdílných postav, které jsou nuceni spolupracovat. Obě jdou po jedné věci, ale každá s jinými úmysly.
Dívka v pavoučí síti není nikterak výjimečným filmem, ale rozhodně není propadákem, jak ji mnozí zarytí fandové Mikaela Blomkvista prorokovali. Z původního Milénia zůstala jen Salanderová a z té se vyklubal nový prototyp hrdinky, asociální James Bond v sukních.
Pavel Urík
Dívka v pavoučí síti
The Girl in the Spider’s Web
Krimi / Drama / Thriller
USA, 2018, 111 min
Režie: Fede Alvarez
Scénář: Steven Knight, Fede Alvarez, Jay Basu
Hrají: Claire Foy, Sylvia Hoeks, Lakeith Stanfield, Sverrir Gudnason, Stephen Merchant, Vicky Krieps, Synnøve Macody Lund, Cameron Britton, Mikael Persbrandt, Volker Bruch, Claes Bang, Carlotta von Falkenhayn, Alexander Yassin, Johan Eriksson, Hendrik Heutmann
