Archiv je místo, kde mrtví odpočívají na policích jako knihy. Každá má své místo a svůj příběh protkaný vzpomínkami, do nichž může nahlédnout pouze Knihovník. Jenomže ani mrtví zde nespí věčně. Občas se probudí a zatouží po návratu do lidského světa. Když se tak stane, na scénu přicházejí Správci, aby zbloudilou Historii chytili a vrátili ji zpět do Archivu. Vše skvěle funguje, dokud někdo toto úsilí nezačne sabotovat. Zvládne šestnáctiletá Mackenzie Bishopová odhalit viníka?
V den, kdy umřeš, mi řekneš, že mám dar.
V den, kdy umřeš, mi řekneš, že jsem se s ním narodila.
V den, kdy umřeš, mi řekneš, že jsem dost silná.
V den, kdy umřeš, mi řekneš, že všechno bude v pořádku.
Nic z toho není pravda.
Pokud hledáte knihu, u které si odpočinete, zároveň se u ní pobavíte, a ani nějaké to napětí by nebylo na škodu, tak sáhněte po Archivu. Nejenom, že se ponoříte do originálního prostředí Archivu, kde jsou mrtví přerovnáváni a archivováni jako knihy, ale také nahlédnete do světa plného lží, manipulace, smutku a samoty. Dejte na mě, když říkám, že tato kniha má hodně co nabídnout.
Co autorce nesmím upřít, je její skvělé zpracování samotné myšlenky Archivu. Je vidět, že si s tím dala práci, jelikož se kolem toho tajemného místa točí tolik pravidel, že snad není možné si je všechny zapamatovat. A i přesto, že jako celek působí hodně složitě, všechno je nám, čtenářům, vysvětleno, takže si můžeme nové prostředí vychutnat, aniž bychom se v tom nějak ztráceli. Sice mě hned na začátku příběhu trochu zarazilo, že si autorka zvolila psaní v přítomném čase, takže jsem si na její styl musela chvilku zvykat. A pomalý rozjezd knihy mému začtení také zrovna moc nepomohl, ale po několika kapitolách nastal zlom a já se od příběhu nemohla odtrhnout.
Také mě potěšilo, že se v příběhu vyskytly i hlubší myšlenky typu vypořádání se se smrtí blízkého člověka. Je zajímavé sledovat, jak se hlavní hrdinka spolu s její rodinou snaží vypořádat s úmrtím člena rodiny.
Musím pochválit i autorčin nápad se vzpomínkami na dobu, kdy se teprve mladá Mackenzie učila, jak být Správcem. Převážně pomáhají k dokreslení příběhu, ale některé jsou i vysvětlovacího rázu.
Na závěr bych chtěla říct, že zápletka prvního dílu byla zajímavá a každý si v této knize přijde na své. Pokud jste fanoušci romantiky, tajemna či nějakého toho pěstního souboje, rozhodně to v příběhu naleznete.
Postav se v příběhu nacházelo opravdu hodně a byly celkem dobře zpracovány, i když by mi nevadilo, kdyby je autorka zvládla o trochu lépe.
Hlavní hrdinka Mackenzie se musela vypořádat se spoustou problémů, které se na ní valily ze všech stran. A jelikož je všechny zvládala obstojně, zasloužila si mé sympatie. Neříkám, že jsem vždycky s jejím chováním souhlasila, ale mohlo to být horší.
Owena jsem si oblíbila už od první scény. Působil tajemně, uměl se prát a navíc byl opravdu chytrý.
Zato Wes mě moc neuchvátil. Na můj vkus nebyl moc výrazný, což by, dle mého názoru, jedna z hlavních postav měla být. Jeho snaha o to být vtipný mi přišla příliš nucená a navíc se mi nelíbilo, že si ho všichni hned oblíbili.
Celkově knihu hodnotím kladně, jelikož byla originální a dobře se četla. Autorka ji měla dobře propracovanou, a ani po grafické stránce nemám co vytknout. Takže pokud hledáte něco, čím si ukrátit dlouhou chvíli, doporučuji vyzkoušet právě Archiv.
Victoria Schwab: Archiv, Albatros Media a.s. (CooBoo), 2014, 336 stran.
ELIŠKA RICHTEROVÁ
Úvodní foto: Pixabay.com
