Příběhy ve virtuálním světě

Zaklínač – Na světě snad není hráč, který by neznal hrdinného Geralta z Rivie. Třetí díl herního Zaklínače se stal jednou z nejlepších her v historii. Předlohou těmto hrám se stala neméně úspěšná knižní série od polského spisovatele Andrzeje Sapkowského. Knihy, ruku v ruce s hrami, popisují dobrodružství bělovlasého Zaklínače Geralta a jeho společníků. Sám spisovatel definoval Zaklínače jako tvora podobajícího se člověku, zmutovaného magií, lektvary a mutageny. V podstatě nezranitelného a odolného vůči všem nástrahám světa. Jsou to v podstatě nájemní zabijáci bojující s všemožnými nestvůrami a příšerami, které od pradávna znepříjemňují život všem lidem. Jsou-li však sami v ohrožení, nebojí se tvrdě bránit i vůči lidské rase. Sapkowskému se podařilo vytvořit neuvěřitelně propracovaný a komplexní svět plný hrdinských příběhů, záporných postav a neopakovatelné atmosféry. To vše s nádechem netypického humoru. Příběhy Geralta si v brzké době užijí i seriáloví fanoušci, jelikož společnost Netflix natáčí seriál na motivy knižní série.

Doom – Když v roce 1993 vyšel Doom, způsobil v herním světě naprostou revoluci. Díky milionům hráčů se stal absolutní legendou. Tento herní skvost, však postrádal jednu důležitou věc. Aniž by to masám hráčů vadilo, Doom neměl skoro žádný příběh. To se vše změnilo v roce 1995, kdy vyšel první díl série. Kniha sice nebyla žádný literární skvost. Přesto ji však fanoušci vřele přijali. Kniha jim totiž poskytovala zcela nový pohled na svět jejich oblíbené hry, ve které lidstvo vzdoruje pekelným sílám. Proto krátce na to vyšlo několik dalších knih popisující dobrodružství bezejmenného vojína v boji proti samotnému peklu. Série nakonec čítá čtyři knihy, které rozšiřují svět kultu jménem Doom. Svou kvalitou nijak nevyčnívají, pro fanoušky jsou však povinnost.

Metro – Knižní série Metro je naprostou klasikou postapokalyptického žánru. Příběh nás přenese do jadernou válkou zničené Moskvy. Respektive do jejího metra, kde se uchýlilo k životu hrstka přeživších obyvatel ruské metropole, aby zde obnovili lidskou civilizaci. Svět na povrchu je docela zničen. Radiace dosahuje kritických hodnot. Po místech, kde kdysi kráčel pán tvorstva, se nyní pohybují zmutované kreatury. Člověk se musel zakopat hluboko pod zem. Život v podzemí však nese svá úskalí. Lidé, obývající jednotlivé stanice metra, spolu začali svádět kruté boje. Nejprve o suroviny, jídlo a zbraně. Později z mnohem malichernějších důvodů. Do toho všeho se v metru začali objevovat nezvaní hosté z povrchu. Mutanti, kteří ovládli svět tam nahoře a teď se rozhodli podrobit si i zbytek již tak zdecimovaného světa. Spojí se obyvatelé metra proti temným silám z povrchu nebo lidská rasa zanikne, kvůli rozdílným náboženským a politickým přesvědčením jednotlivých stanic? Na motivy knižní trilogie vzniklo několik úspěšných herních adaptací, které do jisté míry kopírují příběh knihy. Ta poslední, s názvem Metro Exodus, vyšla na jaře tohoto roku.

Duna – Sci-fi román Duna, první díl stejnojmenné série, se stal klasikou ve svém žánru. Na motivy tohoto fenomenálního díla bylo vyvinuto i několik her, v čele s legendární Dunou 2. Děj se odehrává v obřím galaktickém Impériu. Konkrétně na pouštní planetě Arrakis, kterou trápí naprostý nedostatek vody. Navíc je planeta jediným nalezištěm zvláštního koření Melanž, které prodlužuje lidský život a propůjčuje zvláštní psychické schopnosti. To zde těží domorodý národ Freménů, kteří jako jediní v galaxii odolávají nepříznivým podmínkám planety. Koření je využíváno navigátory Kosmické gildy, díky němuž mohou ohýbat prostor a bezpečněji tak cestovat nadsvětelnými rychlostmi. Kosmická gilda má jako jediná monopol na mezihvězdné lety. Na Melanž má však zálusk i sesterstvo Bene Gesserit, které se za pomoci něj snaží vytvořit vesmírného nadčlověka. Boj o nejcennější látku ve vesmíru je na spadnutí. Duna se dočkala i dvou zfilmování. V prvním případě se natáčení ujal David Lynch. Druhé zpracování je zajímavé tím, že se natáčelo u na Barranodově.

Piknik u cesty – Vědecko-fantastický román bratří Strugackých vyšel v roce 1972 a o sedm let později se dočkal i zfilmování. Režie se ujal Andrej Tarkovskij. Děj knihy se věnuje místu dopadu neznámého mimozemského tělesa a pásmu, které kolem místa vzniklo. Jedni se domnívají, že zde ztroskotala kosmická loď, jiní že meteorit. Někteří se domnívají, že zde nějaká mimozemská civilizace uspořádala jakýsi piknik a zanechala zde nepořádek.  Každopádně v pásmu se začínají dít podivné věci. Ty jsou lákadlem nejen pro skupiny vědeckých týmů, které se snaží mimozemské věci prozkoumat. Nelegální cestou se do pásma dostávají i početné zástupy lidí, kteří na vlastní pěst z něho věci vynášejí. Kniha se stala předlohou i pro hru S.T.A.L.K.E.R. Ta jsi však z románu bere jen hlavní motiv. Děj je zasazeny do zcela jiné doby, a hlavně úplně na jiné místo. Tím je pásmo okolo jaderné elektrárny v Černobylu po její hypotetické druhé katastrofě. I přesto se herní adaptace stala stejně úspěšnou jako její knižní a filmová předloha.

Martin Kudělka