Povídky jsou výsostnou disciplínou, na kterou si řada etablovaných autorů netroufá. Vystavět na malém prostoru zajímavou situaci s komplexní postavou, to jen tak někdo nedokáže. Následující pětice knih ukazuje, jak různé tváře může povídková tvorba mít. Najděte si tu, která vám nejvíce zachutná.
Na mnohé čtenáře dělají dojem tituly a ceny. Ty jistě k Jeffreymu Eugenidesovi přitáhne prestižní Pulitzerova cena, kterou obdržel za román Hermafrodit. Ovšem tento autor má co nabídnout i těm čtenářům, kteří se o ocenění nezajímají. Jeho pozorovací talent, precizní práce s jazykem a poctivá stavba charakterů dělají z jeho povídek literární klenoty. Zejména úvodní Stěžovatelky patří k nejsilnějším povídkám, jaké jsem kdy četla. Různorodost témat čtenáře konfrontuje s otázkami, které přirozeně vyvstávají z života moderní společnosti: jak volit mezi kariérou a rodinou? Jak hluboce rozleptávají naši společnost dluhy? Která cesta vede k osvícení?
Jednoduchá a přímočará próza Martiny Formanová zachutná různým typům čtenářů. Dokáže podat ženská témata civilním a čtivým způsobem. Některé povídky jsou plné rozčarování a smutku – z rozpadu vztahů, ze stárnutí, ze změny okolností. Jiné zahrají zase na humornější notu. Velkou výhodou této sbírky je, že autorka nerezignovala na pointy, což je v moderních povídkách už skoro standard. Nejsou vždy z nejsilnějších, ale většinou příběh umně uzavřou a nechají doznít.
Oceňovaný autor Kvítku karmínového a bílého nebo Knihy zvláštních nových věcí se nebojí žádného žánru a na jeho 17 povídkách je to znát. Různorodý mix žánrů, dějišť i typů postav je zaručenou volbou pro čtenáře s eklektickým vkusem. Sociálně kritický tón střídá psychologický zápas o vlastní příčetnost nebo hluboký ponor do duše úzkostné matky. Faber je pro mě spisovatel-čaroděj a jeho zaříkání na mě platí. Rozhodně patří k vrcholu současné světové prózy.
Ray Bradbury zůstává mistrem krátké povídky. Jeho pointy bývají ostré jako břitva a čas od času dokáží způsobit čtenáři šok i nadšené zavýsknutí v jednom. Ať už jde o poslední dvě sbírky Ilustrovaný muž a Temný karneval, nebo o starší (ale brilantní) Kaleidoskop. V nových vydání povídek nechybí ani pár nových překladů, které ještě v češtině nevyšly. Mnozí čtenáři mají Bradburyho spojeného především s žánrem sci-fi, a v jeho povídkách skutečně najdeme i fantaskní prvky, ale zdaleka to není vše. Dokáže zabrousit do hororu, mystiky, ale také dovedně pracuje s humorem.
Autor světoznámého Předčítače čtenáře baví především průzračným stylem, který je ale vždy doplněn hlubokým ponorem do nitra postav a situací, v nichž se ocitli. Ústředním tématem Letních lží je právě lež. Lži se vtírají do našich vztahů, ať už jde o partnerské, přátelské nebo i vztah k sobě samému. Malé lži mají tendenci nabalovat na sebe další drobné přehmaty, až přerostou v katastrofu. Všechny postavy potkáváme v průběhu léta a pozorujeme, jak lži rozkládají jejich život.
Sandra Procházková
Úvodní foto: unsplash
