Už je to víc než pět let, co do tuzemských knihkupectví vtrhla mánie kolem Deníků malého poseroutky. Děti je snadné nalákat a z rodičů následně vydojit peníze. A tak na sebe druhý díl nenechal dlouho čekat.
Toho, kdo ve svém okolí nemá žádného poseroutkou postiženého nezletilce, jen ve zkratce uvedu do tématu. Greg Heffley je jedenáctiletý kluk. Od své mámy dostal deník. To je záležitost čistě pro holky. Když se poseroutka jako Greg ocitne na víceletém gymnáziu mezi o hodně staršími a ostřílenějšími kluky, začne si do deníku psát zápisky a čmárat obrázky. No, znáte to, rodiče jsou nemožní, pubertální bratr je spíš třídní nepřítel než člen rodiny a holky se umí jen hihňat. Zbyl na něj kámoš Rowley, co je spíš koulí na noze než oporou. Deník je tak svižným a poměrně vtipným sledem klukovin, trapasů a historek ze školního prostředí. Kniha vizuálně připomíná skutečně deník včetně linek a jednoduchých humorných kreseb. Styl vyprávění je klukovský, srozumitelný a hlavně uvěřitelný.
Autor je původem vývojář online her. Nápad psát Deníky malého poseroutky ho vynesl mezi nejúspěšnější autory současnosti. Nejen to. Zdá se, že poseroutkou nakopl zlatou žílu. První díly nastartovaly skutečné šílenství, které vyzvedlo prodejnost deníků do závratných výšin. Logicky následovala marketingová masáž za pomoci nejrůznějších produktů včetně kalendářů a skutečného deníku pro všechny poseroutky z řad čtenářů. Tady by se už mohl rodič, který investoval do většiny z dosud vydaných dílů, cítit trochu vykrvený. Nadšení mezi malými čtenáři však úpadek nezaznamenalo, a tak se Greg Heffley dožil své filmové podoby.
Nad mnohými filmy se vedou nekonečné debaty, zda byla lepší knižní předloha nebo filmová adaptace. U Deníku malého poseroutky je to jedno. Povedl se. Ti, kteří doposud hltali Gregovy deníky se necítí být u sledování filmového příběhu jakkoliv ochuzeni. Film si drží stále stejnou energii, humor a věrně kopíruje knihu. Celkem byly natočeny tři filmy. Vizualizace nijak nekoliduje s představou, kterou si čtenář vytvořil. S tím byli vybíráni i představitelé hlavních rolí. Jejich postavy si u sledování filmu divák snadno spojí s knižními ilustracemi. Ačkoliv byly do každého dílu zhuštěny dvě knihy, příběhy neztrácí vtip, kontinuitu a celkový náboj.
Film v žádném případě neodvádí děti od knih. Naopak. Na tuzemském trhu jsou deníky již několikátým rokem na prvních pozicích v žebříčku nejprodávanějších dětských knih. A jsou i nejčtenější. Ano, děti v nich skutečně leží a mnohé z nich díky nim v sobě objevují vztah ke knihám a čtení vůbec. Jsou jim totiž velice dobře srozumitelné a snadno se ztotožní s hlavním hrdinou. Každá generace má toho svého rošťáka. Mikulášovy patálie i přes moderní animovanou podobu asi zůstanou záležitostí maminek a tatínků. Kája Mařík chodí ministrovat a před spaním odříkává otčenáš. Jo, ale to se ještě říkalo: „Pane řídící,“ a tatínkovi se vykalo.
A tak buďme rádi za Grega Heffleyho. Dětem ukázal cestu ke knížkám a celé jedné generaci nabídl hrdinu, který klidně může být jedním z nich. Deníky malého poseroutky zkrátka baví. Jeffreymu Kinneymu ten úspěch přejme. I když on nám to asi nedaruje.
Poseroutkománie rozhodně není na ústupu. U nás vyšel prozatím poslední devátý díl letos na jaře. Již v listopadu tohoto roku můžeme očekávat nový příběh Grega Heffleyho. V pořadí desátý. 3. listopadu se Diary of Wimpy Kid: Old school objeví na pultech knihkupectví devadesáti zemí celého světa. Autor rozhodně neztrácí dech ani nápady. S malým poseroutkou má ještě hodně plánů. Je otázkou, jak dlouho mu to vydrží.
Kristina Doubravová
