Není film jako Film. Nejvíc si tuto, lehce absurdní, skutečnost uvědomíte, když se vám podaří narazit na snímek, kterým je právě Pokání. Teprve až v tu chvíli pochopíte skutečnou sílu kinematografie a budete se divit, proč je tak málo tvůrci využívaná.
Na začátku Pokání je stejnojmenná kniha Iana McEwana. Netradičně vystavěný milostný příběh zasazený do období 30. a 40. let 20. století překlopil do vynikajícího filmového scénáře specialista na adaptace Christopher Hampton (Nebezpečné myšlenky). Režijně se na něm podepsal Joe Wright (Pýcha a předsudek) a způsob, jakým to udělal má moc uchvátit hned od prvních minut. Využívá při tom všech (všem) dostupných filmových prostředků. Od neuvěřitelně poetické a přesné práce kameramana Seamuse McGarveyho (Hodiny) odvyprávějícího obrazem dobrou polovinu snímku, až po pulsující, náladu dotvářející (nikoliv vytvářející) hudbu Daria Marianelliho (Pýcha a předsudek), který za ni dostal i Oscara.
Samostatnou výhrou je pak obsazení. Keira Knightley dává své postavě Cecilie zpočátku citově váhající odměřenou podobu, aby následně s o to větší razancí, rozehrála vějíř zoufalství a naděje nad nenaplněným vztahem. Vyvoleného Robbieho jí ztvárnil James McAvoy a také on dokáže se svou postavou žít, milovat i umírat, aniž by k tomu potřeboval velkých patetických gest, ke kterým by bylo v tomto případě tak snadné sklouznout. Titulní pár by se neobešel bez hlavního hybatele děje a tím je sestra Cecilie – Briony. Ta se díky časovému rozpětí dočkala hned dvou provedení. Výkon mladší z nich Saoirse Ronan je nezapomenutelný. Uhrane a nepustí. Je první koho ve filmu uvidíte a bude také první, na koho si nejspíš z herecké sestavy zpětně vzpomenete. Dokáže skvěle odstínit zlom, který ji vytrhne z dětského klidu do předčasného světa dospělých. Je ve svém výkonu naprosto soustředěná, sebejistá, fascinující. Stejně jako oba hlavní protagonisté i ona svou postavou skutečně je!
Herecké výkony však nebudou jediným, na co budete po zhlédnutí Pokání vzpomínat. Již zmíněná kameramanova obrazotvornost přichystala několik scén vrývajících se do paměti jak Poborského lob. Nenápadně, leč nápaditě vystavěná skvostná etuda s kašnou. Omračující a dech beroucí apokalyptické panorama válečné pláže. Opakující se motiv vody, od kapek po moře, se zde vůbec stal vizuálně inspirativním zdrojem, stejně jako pro doprovodnou hudbu úder do klapek psacího stroje.
„ Jak staří musíte být, abyste poznali co je dobré a co špatné?“ zní jedna z filmových replik scénáře Pokání. Já bych si ji dovolil parafrázovat: Kolik filmů musíte vidět, abyste poznali, který je dobrý, a který špatný? A má doporučující odpověď: Stačí jeden – Pokání.
- Atonement
- Velká Británie, Francie, USA 2007
- 123 minut
- Režie: Joe Wright
- Scénář: Ian McEwan
- Hrají: Keira Knightley, James McAvoy, Romola Garai, Saoirse Ronan, Brenda Blethyn, Vanessa Redgrave
- Kamera: Seamus McGarvey
- Hudba: Dario Marianelli
Petr Balada
