Pavlína Brzáková – Ze mě. Cesta blázna a vnitřní svět Jaroslava Duška.
Jaroslav Dušek se stal hlasem, který dokáže proměňovat životy posluchačů jeho divadelních představení (Čtyři dohody), filmových dokumentů, přednášek a rozhovorů. Knížka autorizovaného Duškova povídání je dalším barevným sklíčkem z vitráže ve vznešené stavbě předávání poznání, moudrosti a pro některé jistě bláznovství.
Ze mě je členěna do několika kapitol, ve kterých se dozvíme možná mnohé, co jsme o Jaroslavovu Duškovi a jeho světě ještě nevěděli. A jak píše P. Brzáková: „Jardova mluva je sledem asociací. Proud jím vyřčených myšlenek se větví, košatí a ubírá se … mnohdy netušeným směrem“. Přečteme si o jeho dětství ve vile na Barrandově, rodičích a prarodičích, jeho vztahu k dětem (které dokážou být „Tam“), době studií (jako dítě si přál být klaunem), chatě na Sázavě, zajímavém cestování (Mexiko, Afrika – do Ugandy za gorilami), hraní a divadelních představeních (spolupráce s neslyšícími), stavění kruhového domu, vztahu k Matce Zemi, spirituálních zážitcích (chození po žhavých uhlících, setkání s předky), zdraví i umírání, inspirativních knížkách, filmech, výzkumech a spoustu úvah o nás všech.
„Všechno je Energie, a ta je jenom jedna. Vždy záleží na záměru, který ji vtiskneme. Hlavní je pohyb“.
„Stále se mi potvrzuje, že jediné pojetí světa, které se blíží Skutečnosti, je pojetí celostní“.
„Když jsme ponořeni do Jednoty, do přítomnosti, můžeme chápat svět“.
„A stejně jako se z Jednoho vyvinulo Vše, je nyní všechno propojené“.
„Myslím, že jediná naše odpovědnost spočívá v tom, že odpovídáme Zdroji, Vesmíru, proudu života, svou realizací, tvořivostí a zkušeností“.
„Ve Skutečnosti, v bytí je přítomno vše … Když začneme plně vnímat, zjistíme, že není nikde žádné „spoluvnímat“, že není žádné „spolu“. Připustíme-li takové Vnímání, zmizí vnímání subjektivní, protože není nikdo, kdo by co vnímal. Je pouze ten stav. Existuje pouze ta Cesta, která se kráčí. A když se nekráčí, tak ani není co ztratit, protože není ani ta cesta předešlá. Tohle pochopit znamená nahlédnout, že jsme si v řeči vytvořili zástupnou Existenci, která je výhodná stejně jako peníze – dostali jsme se mimo Přítomnost“.
„V momentě, kdy zjistíme, že to, co můžeme měnit, jsme my sami, že můžeme měnit svůj pohled na svět, tak zjistíme, že se zázračně přelaďují energie a děje se „kouzlo, zázrak, a to v tom samém světě, kde jsme se ještě včera cítili být ohroženi, méně bezpeční, osamělí a frustrovaní. Najednou se cítíme dobře, potkáváme jiný typ lidí, povídáme si s nimi“.
„Tyhle situace se mi v životě opakují – je to stav bez tlaku, bez chtění. Nedá se vynucovat. Vyžaduje klid, čím více klidu, tím lépe to půjde. A čím lépe to půjde, tím menší musíme vynakládat námahu. Když si nevynucujeme, je nám dáno. Když se ztiším, mohu slyšet Matku Zemi“.
„Myslím si, že hlavní je uvolnit prostor v sobě. Toltékové k tomu používají metodu nedělání. To je mi blízké“.
„A právě tohle je pro mě duchovní způsob žití. Udělám to, co je teď potřeba. Nemusím hodnotit, nemusím nad ničím spekulovat. Nemusím také nic zdůvodňovat, protože nikdo nikomu nic vysvětlovat nemusí.
Stačí jen jediné – BÝT …“.
Knížku sestavila (a v jednotlivých Intermezzech vstupovala) etnoložka Pavlína Brzáková, milé ilustrace nakreslil Zbyněk Zenkl (zaměstnanec chráněné dílny Rolnička) a v roce 2011 vydalo nakladatelství Eminent.
Ilona Kafková
BRZÁKOVÁ, Pavlína. Ze mě: Cesta blázna a vnitřní svět Jaroslava Duška. 1. vyd. Praha: Eminent 2011. 238 s. ISBN 978-80-7281-432-9.
