Nejlepší postapokalyptické knihy – 11 knih pro přežití apokalypsy

Co by to bylo za seznam postapokalyptických knih, kdybychom nezačali rovnou ikonickým románem Johna Wyndhama, který nese název Den trifidů? Toto dílo sice poprvé spatřilo světlo světa již roku 1951, ale i dnes má čtenářům stále co nabídnout a v knihovničce správného fanouška sci-fi literatury tedy rozhodně nesmí chybět.

O čem vlastně kultovní román postapokalyptického žánru vypráví? Když se na obloze objeví tajemný roj meteoritů, který vydává příjemné zelené světlo, nikdo si nechce nechat tento překrásný zážitek ujít. Jak se však brzy ukáže, pro drtivou část populace byly nadpozemské záblesky to poslední, co kdy uvidí. Aby toho nebylo málo, lidské slepoty využijí navíc i průmyslové rostliny s názvem trifidi, které začnou na pozemšťany systematicky útočit. Aby trifidům zabránili ve vyhlazení civilizace, lidé se uchylují na dobře ukrytá místa a snaží se je za každou cenu zastavit.

Kultovní záležitostí se ihned po vydání stala také povídka s názvem Já, legenda, kterou má na svědomí oblíbený americký autor hororových a fantastických příběhů jménem Richard Matheson. Ta se na pultech knihkupectví poprvé objevila již roku 1954 a tehdejším čtenářům představila vizi více než dvacet let vzdálené budoucnosti, která je čeká v roce 1976. Později kniha zaujala také filmaře, kteří ji proměnili v populární snímek s Willem Smithem v hlavní roli.

Hrdinou napínavého příběhu je Robert Nevill, který to v životě rozhodně nemá jednoduché. Pravděpodobně jako jediný člověk totiž zůstal imunní a přežil hrůznou epidemii, jež postihla svět, a stal se vyvržencem. Ostatní zdaleka neměli takové štěstí, jelikož je nákaza proměnila v krvežíznivá stvoření. Zatímco ve dne Robert tyto příšery zabíjí, v noci se schovává a doufá, že se dožije dalšího dne, který bude stejný jako ten předchozí. Jenomže je natolik odlišný od zbytku světa, že ho ostatní zkrátka nesmí nechat naživu.

Mezi nejoblíbenější postapokalyptická díla, která kdy vznikla, se rozhodně řadí také román Malevil z pera Roberta Merleho. Jeho děj se odehrává ve Francii a začíná v 70. letech 20. století, ale později se přesouvá do mnohem vzdálenější budoucnosti, kdy se lidstvo musí vyrovnat s následky hrozivé katastrofy. Jedná se tedy především o charakterovou studii jedné z mnoha možností budoucího vývoje, současně však představuje i varování před možným zneužitím moderní vědy.

Příběh vypráví vlastník hradu Malevil, který se jmenuje Emanuel Comte. Ve sklepení jeho středověké tvrze se jednoho dne náhodou shromáždí skupinka lidí, kterým se podaří přežít výbuch atomové bomby. Děsivá katastrofa vyhladí většinu lidstva a smete ze zemského povrchu také ostatní živočichy. Přeživší proto stojí před problémem, jak nově uspořádat život ve světě, kde již neexistují žádné vymoženosti civilizace. Musí se naučit žít ve zcela nových poměrech a v primitivních podmínkách se pokusit uhájit své životy v boji proti dalším skupinkám přeživších.

Stačí jeden experiment, který se vědcům nečekaně vymkne kontrole, a máte z toho nákazu, jež vyhubí takřka celé lidstvo. Přesně takový koncept předkládá čtenářům Stephen King v knize pojmenované Svědectví. V ní rozehrává příběh o boji člověka s katastrofální epidemií „superchřipky“, která byla vyvinuta ve vojenských laboratořích, ale brzy se dostala ven, zničila 99 % lidstva a zbavila zbytek světa jakéhokoliv řádu.

Hrstka přeživších musí učinit složité rozhodnutí, ke které ze dvou stran se přikloní. Jedni se uchylují k laskavé matce Abigail, která se jim zjevila ve snech, druzí naopak směřují do náruče Temného muže Randalla Flagga, jenž vládne nevýslovnou silou a představuje ztělesnění nejhorších nočních můr. Celý příběh poté vrcholí klasickým soubojem mezi Dobrem a Zlem, kde lidé zastávají roli figurek na šachovnici, na níž se hraje o lepší svět.

Píše se 25. století, lidstvo dosáhlo míru i absolutní svobody a pro život člověka se staly důležité pouze dvě hlavní poučky: „Nevíš si rady, pusť to z hlavy!“ a „Se sexem se nepárat!“. Problém však spočívá v tom, že společnost, kterou vytvořil Walter Tevis v knize Zpěv drozda, není až tak dokonalá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Lidé absolutně ztratili nad světem kontrolu, společnost ovládají roboti pomocí drog či duševní manipulace a nikdo již netouží po lásce, vědění ani odpovědnosti.

Lidé mají v novém světě na starosti pouze několik jednoduchých věcí – vnitřní duševní rozvoj, sex, porno a drogy. Stává se z nich proto otupělé stádo ovládané vlastním technologickým výtvorem, nikdo neumí číst a nikdo nechce ani moc přemýšlet. Z područí všeřídících počítačů se ale jednoho dne rozhodne vymanit profesor Bentley a jeho družka Mary Lou. Mají však v této pochmurné vizi budoucnosti vůbec nějakou šanci?

Hladomor, středověké násilí i morové rány se mohou kdykoliv vrátit a zaskočit člověka nepřipraveného. Stačí, aby přestala fungovat elektřina a na svět se snesla černočerná temnota. Právě tento katastrofický scénář se rozhodl prozkoumat český spisovatel Ondřej Neff ve své knize, kterou pojmenoval jednoduše Tma. Její děj zasadil do Prahy a České Lípy, čtenářům představil zajímavé románové figury, ale na scénu přivedl i několik známých osobností, jako je například Václav Havel.

Příběh se začíná odvíjet jednoho jarního pátečního odpoledne roku 1998, kdy nastává celosvětová katastrofa v podobě absolutního konce elektrické energie. Jelikož jsou zdroje neobnovitelné, zhrouceného života se v českém prostředí ujímá podsvětí. Na scéně se objeví také mladý hrdina jménem Honza Kryl, který se zoufale snaží uhájit svůj vlastní život, ale i zdraví svých blízkých. Navíc se ujímá opuštěné dívenky, která trpí Downovým syndromem, díky níž brzy pochopí, že právě v podobných dětech je ukrytý klíč k řešení celé katastrofy.

Když někdo zmíní postapokalyptickou literaturu, jen málokdo si mezi prvními knihami tohoto žánru nevybaví skvělou sci-fi sérii, kterou má na svědomí ruský spisovatel Dmitry Glukhovsky. První díl pojmenovaný Metro 2033 autor čtenářům nejprve zdarma zpřístupnil na své internetové stránce. Jelikož se však tato kniha dočkala obrovského pozitivního ohlasu, brzy se objevila i na pultech knihkupectví a posloužila také jako předloha úspěšné videohry.

A o čem vlastně tento vědeckofantastický román vypráví? Po jaderné válce se přeživší uchýlili do moskevského metra, kde lidstvo alespoň zčásti nastolilo nový řád. Menší i větší společenství živoří v jednotlivých šachtách a co stanice, to zvláštní komunita, která připomíná svůj vlastní malinkatý stát. Hlavním hrdinou příběhu je Arťom, jenž se z bezpečné domovské stanice, které společně se zbytkem metra hrozí velké nebezpečí, vydává na dlouhou cestu, aby získal tajemný předmět, který by měl celou situaci zachránit.

Další osudy mladého Arťoma a neohroženého Huntera, s nímž se v prvním dílu čtenáři rovněž setkají, poté odhalí děj dvou volných pokračování. Ta nesou názvy Metro 2034 a Metro 2035.

Za svůj desátý román, který se nazývá Cesta, získal americký spisovatel Cormac McCarthy v roce 2007 Pulitzerovu cenu. A rozhodně se není čemu divit. Tato kniha se totiž řadí k tomu nejlepšímu, co může postapokalyptický žánr čtenářům v dnešní době nabídnout. Díky zajímavému námětu a skvělému zpracování si kniha získala srdce mnoha fanoušků vědeckofantastické literatury a její děj se brzy přenesl také na filmová plátna.

Temné vyprávění se odehrává ve světě sežehnutém neznámou katastrofou, která okolní svět naprosto zdevastovala. Šedivou zimní krajinou putuje otec se synem, jehož nejvíce ze všeho děsí představa, že se setkají i s dalšími přeživšími. Od posledních lidí totiž rozhodně nemohou čekat nic dobrého, natož aby jim někdo pomohl. Osamělou dvojici udržují při životě pouze zásoby, které se vejdou do jejich nákupního vozíku, a potraviny, jež občas najdou v prázdných domech. Pomalu proto směřují na pobřeží, k němuž upínají své naděje, ale jejich cesta je plná nástrah a zoufalství.

Mezi oblíbená postapokalyptická díla se roku 2009 zařadila také kniha Williama R. Forstchena, kterou autor pojmenoval Vteřinu poté. Jedná se o strhující příběh vysloužilého armádního důstojníka Johna Mathersona, jenž se spolu se svými dvěma dcerami přestěhoval do Black Mountain v Severní Karolíně. Jejich klidný život v přívětivé maloměstské rutině však jednoho dne naruší nečekané události – z ničeho nic přestanou fungovat veškeré elektrické spotřebiče.

Že by snad šlo o rozsáhlý výpadek, který někdo brzy opraví? Ačkoliv v takový vývoj situace mnozí doufají, pravda je mnohem horší, než se na první pohled zdálo. Za vším totiž stojí výbuch elektromagnetické bomby, který elektrickou síť nadobro vyřadil z provozu. A tak se společnost, která až doteď žila v blahobytu, rychle mění. Docházejí léky, násilníci a zloději začínají útočit v organizovaných tlupách a každý musí bojovat o vlastní přežití.

Hledáte nějaký rozsáhlejší postkatastrofický příběh z nedaleké budoucnosti? Pak by vás mohla zaujmout trilogie Justina Cronina s názvem Přechod. Stejnojmenný první díl uvádí čtenáře do situace, kdy se na zeměkouli rozšířil nebezpečný virus, jenž tajně vyprodukovala vláda. Jeho účinky během sta let změnily obyvatele planety v nemilosrdné upíry, kteří se pouštějí do vraždění zbytku populace. Mezi přeživšími je i šestiletá Amy, která má v sobě skryté schopnosti, s jejichž pomocí by bylo možné apokalypsu odvrátit.

Druhý díl pojmenovaný Dvanáctka vrací čtenáře do roku Nula, kdy se lidé mění ve vraždící monstra a jedno město za druhým pohlcuje chaos. Uprostřed vylidněného světa ovšem přežívají ti, jimž se nákaza vyhnula, včetně těhotné lékařky Lily, válečného veterána Kittridge a dospívající April. Ve sto let vzdálené budoucnosti zatím Amy stojí proti prvním dvanácti infikovaným, kteří usilují o moc. Jak to celé dopadne, se poté dozvíte v závěrečném pokračování pojmenovaném Město zrcadel.

V posledních letech velké popularity dosáhla také jedinečná série postapokalyptických thrillerů, kterou má na svědomí americký spisovatel Hugh Howey. Knihy pojmenované Silo, Turnus a Prach popisují vizi světa, který byl zničen v důsledku strašlivé katastrofy. Brzy po vydání se dočkaly skvělého ohlasu ze strany čtenářů, setkaly se s nebývalým celosvětovým zájmem a v budoucnu by měly být také zfilmovány.

Děj napínavé trilogie začíná v obrovském silu, které je ukryté pod zemí zamořenou jedy. Tam se v důsledku katastrofy ukryli lidé, kteří se zde naučili žít, milovat i umírat. Pouze jednou za čas je některý z nich vyslán na povrch, aby vyčistil senzory, ale všichni moc dobře vědí, že už se zpátky nikdy nevrátí. Jenomže po letech udržování křehké rovnováhy se systém náhle ocitne před zhroucením a hluboko ve spodních patrech se vzedme vlna nevole proti všemocnému IT oddělení. Odhalení děsivého tajemství pečlivě střežených serverů ovšem bude obyvatele sila možná stát mnohem víc, než tušili.

CHB

Zdroj: blog.kniha.cz