A máme tady další návrat. Podobně jako Expandables nám připravili porci akční podívané podle původního receptu i s původními ingrediencemi, Jako za starejch časů režiséra Fishera Stevense nám, po Veřejných nepřátelích s Johny Deppem a nedávných Gangster Squad, nabízejí čistokrevnou gangsterku bez konzervačních látek. Jedná se o návrat k „poctivému řemeslu“, kdy více jak vizuální efekty a ohlušující dunění samopalů zůstává v divákovi vzpomínka na dobré herce a černý humor. Stevens své gangstery nebere tak vážně a dokáže si z nich dělat legraci. To neznamená, že by je zesměšňoval a stavěl do groteskních scén překračujících hranice trapnosti. Val (Al Pacino) i Doc (Christopher Walken), a nakonec i Hirsch (Alan Arkin), přes svůj věk ještě dokážou rozdávat rány, ujíždět policistům a oslnit něžné pohlaví, ale přeci jenom musí o sebe dbát víc než zamlada. Občas je potřeba lék na tohle a jindy na tamto, něco funguje moc a něco naopak málo a hlavní hrdinové jsou díky tomu divákovi mnohem blíž, než hrdina s kamennou tváří, který i rány do slabin přijímá s ledovým klidem.
Děj filmu se dá vyjádřit pomocí scény, ve které se Val po šedesáti letech dostane ke zpovědi. „Dnes jsem jednoho muže střelil do ramene, druhému jsem prostřelil koleno, ukradl parádní bourák, vykradl lékárnu, taky jsem zmlátil korejského prodavače a ukradl mu šaty. Ale udělal jsem i dobrý skutky – tak např. pohřbil jsem kamaráda.“
Val se po 28 letech vrací z kriminálu. Do té doby se živil krádežemi. Společně s Docem a Hirschem tvořili nerozlučné kamarády, kteří vyrostli na ulici, a ta pro ně byla jediným zákonem. Jenže pak se něco zvrtlo a Val šel na téměř 30 let do kriminálu. Zdálo by se, že tím vše skončilo. Hirsch dožívá v domově pro seniory na kyslíkovém přístroji a Doc odešel do „penze“, dá-li se tak u gangstera nazvat pověšení řemesla na hřebík. Každé ráno vstane, namaluje svítání slunce a pak kouká na kabelovou televizi. Ale v momentě, kdy se Val dostává na svobodu, vše se vrací do starých kolejí. Zvlášť, když zjistí, že má zaplatit za smrt syna místního bosse (Mark Margolis). Do 10:00 následujícího dne má ležet bradou vzhůru, a tak se rozhodne poslední chvíle svého života strávit s nejlepšími přáteli a pořádně si to užít. Během jedné noci se dá stará parta dohromady a stihnou ukrást pořádně rychlou káru, naštvat hned několik místních „zlých hochů“, zachránit jednu dívku a pomstít její zneuctění, vykrást několik obchodů, přivést prostitutku i majitelku nevěstince k extázi, a také si vyřídit některé rodinné záležitosti. Mezi jednotlivými „klukovinami“ vysedávají v bistru, kde se seznamují s mladou a krásnou barmankou, která má jistě v celém příběhu větší prostor, než jen že přinese steak, čokoládový koktejl a míchaná vajíčka.
Film nemá nikterak originální příběh ani zpracování. Ani scénář nevyčnívá z průměru. Tak jaký je to vlastně film? Průměrný? Asi ano. Jenže ruku na srdce: kdy naposledy jste viděli film, který byl řemeslně povedený po všech stránkách ne skvěle, úžasně, ale prostě dobře. Kamera, hudba, herci, příběh, dialogy, všechno působí tak, že už to znáte, ale nenudí vás, ba naopak. Všechno do sebe zapadá a vy si jen užíváte ty roztomilé staříky, co asi provedou příště a kolik toho stihnou, než se film dostane do neodvratného konce, jehož průběh víte od začátku. Pro někoho to může být zklamání, ale právě předvídatelné finále mně celý film uzavřelo, dokreslilo, ono to nemohlo jinak skončit a jeho provedení bylo přesně dle mého vkusu. A zde je asi největší problém filmu, že se režisér i herci musí přesně trefit do vašeho vkusu. Dokážu si představit, že tenhle film spoustě lidem bude připadat nudný. Někdo bude vyžadovat více akce, protože na konverzačku o životě zas tak mistrné dialogy napsané neměl. Někomu přijdou akce, oproti dnešní produkci, nedotažené a neoriginální. Jiného zase bude iritovat herecké ztvárnění. Zatímco Christopher Walken hraje celou dobu s ledovou tváří, tak Al Pacino působí trochu jako Čepek, když hrál syfilitika v Petrolejových lampách, který si zrovna nadělal do kalhot. Pokud bychom z filmu vytáhli myšlenku, že člověk je nejvíc svobodný, když nemá co ztratit a srovnali ho s Klepáním na nebeskou bránu (1997), německý snímek z toho vyjde rozhodně lépe. A stejně by to dopadlo i při srovnání s Tarantinovými gangsterkami. Záleží na tom, co člověk očekává. Popravdě já jsem od tohohle filmu moc nečekal a náramně jsem se bavil. Bohužel jsem byl téměř jediný. Ve velkém sále smíchovského multiplexu jsme byli čtyři diváci, a to je velká škoda. Jako za starejch časů si zaslouží dostat šanci.
Pavel Urík
Stand Up Guys
Komedie / Krimi
USA, 2012, 95 min
Režie: Fisher Stevens
Kamera: Michael Grady
Hrají: Al Pacino, Christopher Walken, Alan Arkin, Julianna Margulies, Katheryn Winnick, Vanessa Ferlito, Mark Margolis, Addison Timlin, Lucy Punch, Rick Gomez, Weronika Rosati, Jay Bulger
