Na severu nevládne zrovna přívětivé podnebí a tak se nelze divit, že se to čas od času odrazí ve filmech, které k nám na jih dorazí. Jejich sledování pak připomíná pomalou jízdu tunelem ovšem bez naděje na závěrečné světlo.
Lilja 4-ever je snímkem dávajícím hned od prvních minut najevo svou potemnělou přímočarost. Mladá dívka v poněkud otlučeném stavu vbíhá na most, aby se z něj, za zvuku optimistické písně od kapely Rammstein, dívala s podivnou jiskrou v oku dolů.
Přichází střih. Vracíme se o tři měsíce zpět. Jsme na překrásně šedivém sídlišti kdesi v bývalém Sovětském svazu. Šestnáctiletou Lilji tu opustí matka, zradí nejlepší kamarádka a svedou “snadno“ vydělané peníze prostitucí. Následně se nechá zlákat na práci ve Švédsku, kam nakonec odlétá. Nechává za sebou jedenáctiletého Volodyu, stejně nechtěného vyděděnce jako ona sama a posledního člověka, který ji zbyl, a který bez ní přežije sotva pár hodin. Místo zářivé budoucnosti však na Lilju po přistání čeká ještě silnější dávka ponížení ukončená výletem na zmiňovaný most. Výživnější porci filmové deprese nabízí už snad jenom Requiem za sen.
Režisér a scénárista Lukas Moodysson (mj. Láska je láska) natočil film, který je výpovědí všech postkomunistických republik. Film, který by naše kinematografie potřebovala jako sůl, ale nikomu se do něj nechce. Před šesti lety se nad ním sešel Švédsko-dánský tým, a pokud jste milovníky tvrdé filmové reality, neměla by vám jejich Lilja 4-ever rozhodně uniknout.
Lilja 4-Ever- Švédsko 2002
- 109 minut
- Režie: Lukas Moodysson
- Scénář: Lukas Moodysson
- Hrají: Oxana Akinšina, Arťom Bogucharskij,Elina Beninson, Lil’a Šinkareva, Pavel Ponomarev
- Kamera: Ulf Brant’s
- Hudba: Nathan Larson
Petr Balada
