Tak zase nic. Letos Harukimu vyfouknul Nobelovku Bob Dylan. Nikomu, z nás obdivovatelů, to ovšem nevadí. Budeme mu to příští rok přát o to víc. A i když si myslíme, že by si ji opravdu zasloužil, utěšujeme se tím, že o ni ani moc nestál. Cenu vnímá jako ocenění hotového díla a on rozhodně zatím končit nehodlá. Naštěstí!
Pokud se nějakým nedopatřením stalo, že jste od velkého Haruki Murakami ještě nic nečetli, dovolím si vám doporučit 5 knih, které si prostě přečíst musíte! Obsah není snadné vystihnout, stejně jako dojmy po dočtení je těžké popsat.
Hon na ovci – jedno z jeho prvních děl, díky kterému se začalo špitat o fenoménu Murakami. Jak bývá v jeho knihách zvykem, hlavní hrdina si žije svůj klidný poustevnický život, který se rázem změní v divoké dobrodružství, balancující hned na několika hranách. Tentokráte pod pohrůžkou násilí jisté tajemné organizace bude přinucen pátrat v „temnotě současného Japonska“ po tajemné ovci.
Norské dřevo – románu se jen v Japonsku prodalo 4 miliony výtisků. Nechybí v něm sex, tragický milostrný příběh, smrt ani informace o Japonsku. A nikoho asi nepřekvapí, že hlavní hrdina Tóru je uzavřený mladý muž. A že v příběhu bude trpět.
1Q84 – na knize autor pracoval čtyři roky. V češtině má tři části a celkem čítá více než 1200 stran. Aomame umí zabít člověka tak, že i lékař konstatuje srdeční selhání. Tengo je poměrně samotářsky žijící muž, který s Aomeme chodil krátce do třídy. Ani po dvaceti letech na sebe nedokázali zapomenout. Rok 1Q84 je paralelní realitou. Bývalí spolužáci se spolu musí opět setkat, aby tento svět dokázali opustit. V příběhu figuruje velké množství podstatných postav s neuvěřitelnými charakteristickými vlastnostmi.
Konec světa & Hard-boiled Wonderland – v tomto snad až sci-fi příběhu se odehrávají dvě dějové linie, které spolu zdánlivě nesouvisí. Kalkulátor, který očekává selhání ve svém mozku a druhý blíže neurčený muž, který se ocitl v podivném Městě a snaží se pochopit jeho chod. Jak už to tak bývá, muži toho mají společného více, než by možná chtěli. Murakami upozorňuje na přetechnizovaný svět a ztrátu osobní svobody.
Na jih od hranic, na západ od slunce – hlavní hrdina Hadžime nalézá a znovu ztrácí svoji lásku z dětství. Osud a skutečnost, která je jiná, než se může zdát; to jsou motivy, se kterými si autor pohrává v tomto příběhu. Silný příběh, ve kterém má čtenář potřebu se hledat.
Leona Šťávová