Upozornění laskavému čtenáři: trpím podivnou a ničím neodůvodnitelnou slabostí pro Miloše Urbana. Odpustím mu leccos (ano, i jeho dvojence Unterwassera, jehož beru za hřích mládí – nakonec Urbanovi teprv pomalu táhne na padesát). Sedmikostelí, Santiniho jazyk a Hastrman, trojice výrazných titulů z počátku jeho literární dráhy, působila tehdy v české kotlině trochu nepatřičně. Urban se představil jako spisovatel, který umí vystavět příběh, a že tuto schopnost neztratil, dokazují i poslední knihy, jako je například makropulovský pastiš Boletus arkanus.
Solitérem v řadě jeho románů se jeví být Praga Piccola, kniha situovaná do doby mezi světovými válkami. Noblesu první republiky evokují nejen barvitě líčené reálie, ale i vypravěčský styl, příběh se rozkrývá důstojně, důkladně, s prvorepublikovou solidností.
Osud Bertolda Neumana, mladšího syna inženýra automobilky Praga, se odvíjí jako s láskou a opatrností odvíjený křehký filmový pásek. Záběry na města a do krajiny se střídají s pohledy do domácností a do soukromí postav. Před našima očima se především dynamicky proměňuje Praha: dělnická předměstí Karlín, Vysočany či dějiště příběhu Libeň nenápadně vrůstají do města, nad Palmovkou se jednoho dne objeví stříbřitá koule plynojemu jako symbolická tečka za metamorfózou společnosti. Rodiny poslouchají radiopřijímače, rychlost automobilů se zvedá přes magickou padesátku na pětašesát kilometrů za hodinu a výše a zrychluje se i plynutí času. Zdá se, že pevný bod v nejistém světě jsou pouze automobily Praga, symbol československého úspěchu, vozy, v nichž jezdil i prezident Masaryk. Však také firma sebevědomě přišla s novou značkou a neúnavného kopcolezce hlemýždě nahradila soškou Génia vítězství od vyhledávaného sochaře Šalouna.
Ale kamera se v tomto díle soustřeďuje na Berta. Jako chlapeček vítá v Chuchli prvního aviatika inženýra Kašpara, ve škole stržen nadšením učitele Štorcha propadá touze vykopat osadu Havranů, s maminkou, milovnicí umění, zhlédne Cestu na Měsíc či Tančícího kostlivce bratří Lumiérů, ale nakonec i on přichází na chuť vůni oleje a benzinu a stane se konstruktérem a návrhářem tvarosloví karosérií. Nemůže žít jinak než v symbióze s továrnou – nakonec i jeho osobní život, když si vezme úchvatnou a emancipovanou dceru tichého společníka firmy.
A s nimi nahlížíme do luxusních letovisek na francouzské Riviéře, na Barrandovské terasy, kde se podávají langusty, šampaňské a koktejly, do barrandovských ateliérů, v nichž velké hvězdy filmového plátna natáčejí první slavné reklamy, do trampských osad u Svatojánských proudů s jejich naivní hrou na kovboje a indiány, opékáním masa nad ohněm – tady se nepijí vybrané likéry, ale rum a ovocné víno. Přítelkyně, nevydařené manželství, návraty k milenkám, sympatie, stávky v době krize, antipatie, nástup Hitlera, rozpad státu a nakonec útěk do Anglie. Ale i tady se nakonec setká s věčným rivalem Hejlem, zručným dělníkem, buřičem, komunistou a v posledku milencem jeho manželky.
Bertold Neuman nežije lehce, stále se vrací pocity viny, promarněné příležitosti, domnělá i skutečná životní selhání. „Jeho svět byl malý a jednoduchý, vznikal a zanikal kousek za Prahou, měl čtyři kola a čtyři válce v motoru. Svou prostou výkonností a každodenní užitečností se bránil stěží pochopitelným zmatkům velkého světa. Možná marně, možná ne.“
Post scriptum: Zdá se, že období první republiky je zvláště v poslední době velmi přitažlivé. Můžeme jej adorovat a nechat se okouzlovat jeho noblesou, můžeme poukazovat na nepopiratelné sociální napětí a křivdy, přesto nás nepřestává oslovovat svou zakotveností v tradici, důrazem na jistoty, které nám zřejmě zoufale chybí.
Pokud máte rádi Četnické humoresky, sledujete seriál První republika nebo filmy s meziválečnými star Mandlovou, Baarovou či Oldřichem Novým, pak neváhejte… a čtěte!
Miloš Urban: Praga Piccola, Argo 2012
MARIE DUFKOVÁ
Líbila se vám recenze? Čtěte další od této redaktorky:
