Kafka ve Varech není nový román Haruki Murakamiho. Dnes je tomu přesně 100 let od úmrtí pražského německého spisovatele židovského původu Franze Kafky. Není tak žádným překvapením, že Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech zařadil dílo Kafky do svého programu. Ne, nezbláznil jsem se. Franz Kafka se nepodílel na žádném filmu, ale jeho dílo, děkujeme Maxi Brode, inspirovalo nejednoho filmového tvůrce. Zde je pár vybraných děl, které je možné na letošním 58. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech vidět.
Steven Soderbergh
Skvělý Jeremy Irons jako Franc Kafka v potemnělých kulisách Prahy. To je slavný film Kafka z roku 1991. A ještě něco navíc: Soderbergh své dílo razantně přestříhal. V Karlových Varech tak lze zhlédnout jeho vlastními slovy, „němý film se zvukem a hudbou“ Mr. Kneff (2021).
Orson Welles
Kdo z filmových nadšenců by neznal slavný Proces. Anthony Perkins jako z neznámých příčin zatčený Josef K. Sám mistr Welles v roli jeho advokáta. Ten je ovšem současně tvůrcem mocenské hry, která K. dostala tam, kde je. Orson Welles označil právě Proces za svůj nejlepší film. Na festivalu můžete posoudit sami.
Masao Adači
Není jistě náhoda, že zrovna filmař a militantní revolucionář Masao Adači se rozhodl natočit film podle jedné z posledních a bezpochyby nejkrásnějších povídek Franze Kafky Umělec v hladovění, kterou spisovatel redigoval ještě den před svou smrtí. Tělo hladovějícího umělce skutečně vykazuje známky oběti ve formě skutečného i metafyzického boje proti všem a všemu, stejně jako filmař, který se rozhodne opustit vlast, pověsit kameru na hřebík a vzít do ruky zbraň, s níž se přidá k boji za osvobození Palestiny. Hladovkář – stejně jako filmař či bojovník – vyjadřuje asketické pojetí umělecké tvorby, podle něhož pravdivost a poslání umělcovo spočívají v jeho schopnosti přiblížit se co nejblíže smrti. Když se jednou pustíme do hladovění, musíme hladovět napořád. (MFF Karlovy Vary).
Jan Němec
Slavný představitel československé nové vlny až v exilu v Německu zrealizoval svůj dlouhodobý projet, adatpaci Kafkovy Proměny. Jan Němec film natočil z pohledu ústřední postavy Řehoře Samsy, kamera se stává jeho očima, rukama, nohama…
Rudolf Noelte
Noelteho adaptace Kafkova Zámku měla smůlu, že byla vybrána do hlavní soutěže v Cannes v roce, kdy byl festival po pár dnech zrušen kvůli studentské revoltě (a co měla říkat spolusoutěžící trojice českých tvůrců Forman, Němec, Menzel, která na tom byla identicky). Mimo jiné díky výjimečnému hereckému výkonu Maximiliana Schella v roli zeměměřiče K, jenž přijel do vesnice, kde všichni tvrdí, že byl najat omylem, se Noeltemu podařilo dát sugestivní filmovou podobu děsivé dimenzi moci, aplikované za pomoci byrokracie a hierarchického řádu. Noelte se však nevyhýbá ani vrstvám komickým a tragicky groteskním, jež jsou pro Kafku tak zásadní. (MFF Karlovy Vary)
A mnoho dalších děl, které inspiroval Franz Kafka, lze vidět až do konce letošního festivalu v Karlových Varech.
