Komedie Goats režiséra Christophera Neila je adaptací bestselleru Marka Poiriera. Příběh se točí kolem Ellis (Graham Phillips), 15letého chlapce, který hledá své místo mezi členy své excentrické rodiny. Jeho matka (Vera Farmiga) je hippie, která veškerý čas tráví různými rituály společně se svým přítelem-podvodníkem (Justin Kirk). Ellisův otec (Ty Burrell) opustil rodinu před lety a teď se soustředí na svůj vztah s novou manželkou (Keri Russell) a její rodinou. Kromě toho poznáme Kozího muže (David Duchovny), moudrého honáka koz, který bydlí v domku u bazénu Ellisovy rodiny už od Ellisova dětství. Po celou dobu se od něj Ellis učí umění pronikání do cizí mysli.
Collider: Jak jste se dostal k téhle roli?
DAVID DUCHOVNY: Při přemýšlení, jestli nějakou roli vezmu, nikdy nemyslím na to, jestli mi je ta osoba podobná. Prostě si představuju, že jí jsem. Nikdy bych neřekl, že je někdo jako já. Tím stylem svět neobjevuju. Instinktivně se s postavou ztotožním. Snažím se nebrat role, se kterými bych se nemohl ztotožnit. To bych pak dělal svou práci špatně. Už jsem některé role odmítl s tím, že nedokážu najít cestu dovnitř. I když režiséry oněch projektů jsem třeba měl strašně rád. I když scénář byl dobrý. Ale právě proto si ty filmy zasloužily lepší výkon, než jaký bych podal já. Tím nemyslím, že jsem špatný herec. Jenom zkrátka všichni neumíme hrát na všechny druhy nástrojů. Možná že to umí Meryl Streep. Ona je jako Michael Jordan. Ale ti jsou jediní. Žádný muž se jí v tom nevyrovná. Ona je jediná. Nevím, jak byla stvořená. Když ji nahoře dělali, prostě z ní udělali herečku se schopností zahrát cokoliv. Ale mě ne. Takže si musím hledat role, ke kterým si dokážu najít cestu. Můžu si najít cestu i k postavě, která ani trochu není jako já. Je mnoho možností, jak to udělat.
A co vás konkrétně na téhle postavě zaujalo?
DUCHOVNY: Mimo kontext toho film mě na ní zaujalo, že je morálně laxní, kvůli těm drogám. V naší společnosti jsou drogy považovány za něco špatného. Ale přesto je zdrojem moudrosti a lásky a je zodpovědný. Ale je to divný týpek. A takové nemáme v naší společnosti rádi. Mohl jsem se inspirovat třeba ve filmech o Cheechovi & Chongovi. Dál už jsem tenhle typ vysledovat nedokázal. Musel vzniknout někdy v 60. letech, ale je to archetyp. Chtěl jsem ho zahrát jako archetyp, ale i mimo něj. Chtěl jsem jít proti tomu archetypu. Byla to velmi zajímavá práce, žonglovat mezi zachycením určitého typu, ale zároveň ten typ podkopávat, narušovat. To mě na tom asi zaujalo.
Jak jste došel k jeho vzhledu?
DUCHOVNY: To si přesně nepamatuju. V knize se v určité chvíli pročišťuje, takže pak má dlouhé vlasy a plnovous. Líbila se mi myšlenka, že mám masku, že nevypadám jako normálně, takže se možná i budu cítit jinak. A to se taky přesně stalo. U herce se to může stát prostřednictvím jakékoliv fyzické proměny. Někdy pracujete zvnějšku dovnitř. Zní to povrchně, ale není. Oblečete si šaty, uděláte si účes, všechno podle popisu postavy. A potom se na sebe podíváte do zrcadla a začnete se cítit jinak. Tak, jak by se ten chlápek možná cítil. Jakmile jsem měl ty dlouhé vlasy a vousy, vzpomínám si, že jsem se začal cítit jako on. Byla to zábava, protože obvykle takovéhle postavy nehraju.
Pomohlo vám, že jste skutečně kočoval s kozami?
DUCHOVNY: Ne. To je asi považované za nějaký můj výzkum. Lidi se snaží demystifikovat naši práci, takže zkoumají naše metody. Mluví o metodickém herectví, což ale nic není. Je to klišé lidí, kteří si na to hrají. Myslím, že se nic takového nikdy nedělalo. Pokud si myslíte, že jste hercem, i když nejste, je to psychická nemoc. Dobré herectví je moment, kdy vylezete z vlastní mysli a existujete mimo ni. Lidi si myslí, že se při hraní stanete někým jiným. Daniel Day-Lewis je odstrašující případ. A ještě se k tomu upřímně přiznává. Ale podle mě by to mohl v klidu dělat i bez toho divadla. Má talent, ale jeho vášeň ho předběhla. Řekl bych, že bez svých průzkumů by byl skvělý. Je skvělý herec. Pro mě je někdy průzkum dobrý. Třeba na kozím kočování. Něco se přihodí a já nevím, co se děje, ale přenesu to do filmu. Přijdu za režisérem a řeknu mu, že “Koza sežrala tenhle kaktus a vypadalo to dost dobře.“ Průzkum má smysl, protože jím získáváte nezbytné detaily. V detailech je zakopaný pes. Vážně. V tom je průzkum přínosný.
Jaké bylo pracovat s Chrisem Neilem a Markem Poirierem?
DUCHOVNY: Chris opravdu znal Kozího muže, když byl malý. Proto ho to asi tak zajímalo. Takže pro mě měl všechny potřebné příběhy a informace. Spolupracovali jsme spolu na vzhledu. Ukázal mi fotky, jak Kozí muž vypadal, a řekl: “Tak to je on. Můžeme udělat něco takového?” Chris měl hromadu věcí, které mi pomohly, a které bych určitě sám nesehnal. To je podle mě dobrý režisér. Není to jenom o režii na place, ale je to vedení herců mimo plac, třeba tím, že je pošlete na výlet se stádem koz.
Jak se vám s kozami pracovalo? Spolupracovaly?
DUCHOVNY: Tak moc to neřešily, ale nebyly nepříjemné. Někdy do mě trochu trkaly, ale nikdy jsem se mezi nimi necítil nejistě. Kromě toho, když jsem s nimi jel autem. Rychle otáčely hlavy, a ty jejich rohy jsou dost těžké. Nebylo tam moc místa pro jejich otáčení. Mávaly mi s rohy kolem hlavy. Kdyby se trefily, mohla by to být docela rána. Ale nikdy nebyly náladové. Vždycky se chovaly stejně. Nebylo to jako pracovat se psy nebo s kočkami, ty se unaví. Ale kozy vypadaly, že ani nevědí, kde jsou, takže to bylo vcelku jedno. Byly naprosto spokojené, že se procházejí. A nebo možná ne.
Užíváte si přechody mezi nekonečnou prací na televizních seriálech, jako Californication, a krátkodobějším natáčením filmů?
DUCHOVNY: Je to trochu jiné. Jako dvě různá jídla. Ve výsledku je to stejný zážitek, jenom v jiném tempu. Nezávislé filmy jsem dělal ve větším spěchu, než seriály. Takže to tempo záleží na tom, co je to za projekt. Ale herectví je pro mě stejné ve filmu i v televizi. Vyprávění je jiné, a taky doba, po kterou musíte postavu hrát.
Frank Spotnitz (producent Akt X) řekl, že považuje za kulturní zločin, že jste ještě nenatočili třetí film Akta X. Podle něho na to ještě není pozdě, ale za chvíli už bude. Jaký na to máte názor? Uzavřel jste tuhle kapitolu, nebo byste rád pokračoval?
DUCHOVNY: Víte něco, co já nevím? Umírám? Ne. Ten příběh neskončí, dokud někdo neumře, opravdu. Tahle nekonečnost na tom byla skvělá. Bylo to o možnostech. Ne o konci. Nic takového jako konec tam nikdy nebylo. Ty postavy budou hledat navždy. To je jejich práce. I když je nesledujeme, jsou tam venku, v nějaké dimenzi. Mulder a Scullyová pokračují v hledání, protože je to jejich přirozenost. Rád bych natočil další film, nebo filmy. Myslím, že by do toho šli všichni. Divím se, že Fox do toho není víc zapálený. Je to majetek studia, ke kterému už není třeba kupovat práva, aby se to mohlo natočit. Je to naše vlastní aktuální akční série. Je mi divné, že se na tom nepracuje, ale já do toho nevidím. Nechápu, proč se místo něčeho, co už je osvědčené, točí úplné nové filmy. Ale myslím, že Chris [Carter] už na nějakém nápadu pracuje, tak uvidíme. Bohužel do posledního filmu studio nenacpalo dost peněz, aby mohl soutěžit s letními hity. V létě šel z kin pryč. Tentokrát by to měl být letní film. Akční film. To ten poslední nebyl. Ten byl temný, rozjímavý, malý. Vlastně to byl nezávislý film. Kdyby musel soutěžit s Batmanem, nemohl by být nezávislý. Nemůžete v létě bojovat s nezávislým filmem za 25 milionů.
Zdroj: www.collider.com
Klára Scholzová
