Jak těžké je vypořádat se se závažnou nemocí? A je to vůbec možné? Co vše se odehrává v ženě, která se rozhodne, navzdory přání rodiny, odmítnout léčbu a odjet do deštného pralesa? Nejen na tyto otázky nacházíme odpovědi v knize Hany Andronikove s názvem Nebe nemá dno (knihu lze zakoupit na bux.cz zde).
Do děje se čtenář ponoří ve chvíli, kdy hlavní hrdinka prožívá ztrátu svého otce. Je nám v obdivuhodných detailech a neotřelých přirovnáních poodhalen vnitřní i vnější svět vypravěčky. Ačkoliv je zpočátku složité bezvýhradně přijmout útržkovitý způsob vyprávění, realistický pohled do nitra jediného člověka je natolik zajímavý, že knihu nelze odložit. Právě to, jak je příběh čtenáři předkládán, umocňuje prožitek z knihy a umožní každému pronikat stále hlouběji, k čemuž dopomáhá i deníková forma celé knihy.
Ve chvíli, kdy se hlavní hrdinka dozví, že jí byla diagnostikována rakovina, můžeme prožívat společně s ní její vnitřní dilemata a doufat, že se rozhodne správně. Její volba nakonec padne na amazonský deštný prales, kam také odcestuje. Prožívá fyzickou i duševní bolest, hlad, zimu a vnitřní rozpolcenost. Mystické zážitky z šamanských praktik bez varování střídají zcela pragmatické a až sarkastické pasáže. Právě tento zvolený způsob vyprávění dělá z knihy tak poutavou a neopakovatelnou četbu. Ve chvíli, kdy si myslíte, že se začínáte ztrácet v iluzorních představách a snech, jste rázem ve vteřině uzemněni zcela konkrétním a reálným postřehem.
Stejně dynamicky a přesvědčivě jsou popisovány i zážitky z další země, kam se hrdinka rozhodne v rámci svého uzdravení cestovat. Tentokrát v nevadské poušti zažívá setkání s neobyčejnými lidmi, které ji posune o krok blíž k vlastnímu sebeuvědomění.
Ačkoliv je způsob vyprávění tak různorodý, nepůsobí nijak útržkovitě, ale naopak tvoří naprosto celistvý a velice působivý příběh. Napadá mě snad jen přirovnání k mozaice, u které se z jednotlivých a zdánlivě nesourodých střípků utvoří jeden obraz.
Od závěru takovéto knihy čtenář pochopitelně očekává hodně a zklamán rozhodně nebude. Samotný konec je překvapivý a nutí vás (ostatně jako celá kniha) leccos si domyslet.
MgA. Šárka Bukvajová
Nebe nemá dno
Hana Androníková
Odeon
2010
