Autoři pro mě svým dílem iniciační, skvělí průvodci v určitém životním období, cesta od útěků do imaginárního světa po ponor do temných hlubin duše, světa a spirituální přítomnosti.
William Saroyan
Jako desetiletý jsem se dostal nejprve k české kompilaci jeho povídek s názvem Léto na krásném bílém koni. V nich Saroyan popisuje své dětství a dospívání, s odkazem na řadu absurdních a vtipných situací mezi členy arménské široké rodiny. Jeho pohled je ryze chlapecký a lyrický. Romantizuje svou minulost pomocí ilustrace zcela obyčejných situací, v kterých se ukazuje síla lidských charakterů. Tato kniha mě provedla dětstvím, energie povídek zesilovala letní slunečné dny a přiváděla mě do šťastných meditativních stavů. Až následně jsem četl knihu Tati, tobě přeskočilo, jež mi odhalila, že existuje i jiný, a to partnerský a přátelský přístup ve vztahu otce a syna, což jsem ze svých zkušeností neznal. Tracyho tygr je sice Saroyanova neznámější kniha, ale řadím ji až za dvě zmíněné. Saroyan dokázal bravurně zachytit kouzlo obyčejného života a neokázalých lidských hodnot. Z jeho povídek jsem čerpal smysl pro porozumění ostatním lidem, šlo to tak snadno…
Brian Aldiss
Moje puberta patřila sci-fi literatuře. Přečetl jsem všechno, co v knihovně tenkrát bylo k mání a co jsem dostal pod stromeček. Včetně povídkových kompilací různých světových autorů. Bratři Strugačtí, A.C. Clarke, první vlna cyberpunku. Samozřejmě také knihy Stephena Kinga, z nichž mi nejvíc učaroval Running man (film z knihy učinil totální brak). Z českých autorů nesmím zapomenout na krátké povídky Pecinovského nebo Neffa. Briana Aldisse jmenuji proto, že narozdíl od jmenovaných jeho jméno zcela zapadlo, ale já si jeho novelu Nonstop pamatuji dodnes. Dobrodružství s velmi originální zápletkou je prodchnuto originálními postavami a stejně tak nápaditým fantasktním světem. V něčem připomíná dílo Kingova Running mana, ale narozdíl od něj doteď nebylo zfilmováno, což mi nejde na rozum, Nonstop se může směle vyrovnat knihám Philipa K. Dicka.
Friedrich Nietzsche
Ano, tento filozof s kladivem mě naučil uvažovat jinak, jeho aforistické, pronikavé postřehy a skrytý smysl pro absurdnost a humor mě provedly pubertou. Pro mě byla vrcholem jeho kniha Radostná věda, oceňoval jsem jeho poťouchlost a schopnost snoubit formou umění a nekonformní myšlenkové postoje. Za mě je to první psycholog mezi filozofy, vidím jasnou linii mezi jeho postřehy na téma nevědomí a Freudovou a Jungovou psychoanalýzou. Ti se také na jeho tvorbu odvolávali. Tak pravil Zarathustra je biblí bezvěrců a oslavou destrukce života. Nietzsche byl ovšem také citlivým a vnímavým básníkem, potvrdí mi každý, kdo četl jeho Dionýské dithyramby. Než zešílel…
William Seward Burroughs
Jeden ze tří předních představitelů Beat Generation. Nejprve jsem se samozřejmě v teenage věku dostal ke knize Na cestě od Jacka Kerouaca, manifestu tuláctví a totální svobodomyslnosti, zachycení přítomnosti neřízeným tokem vyprávění. V jeho díle mi ale chyběla struktura a nějaká zásadní myšlenka. Ginsbergovo Kvílení jsem měl problém dočíst. Jeho expresivní vyjadřování a celková přepjatost mi nebyla po chuti. Tehdy ale ještě v pardubickém porevolučním rádiu Panag bylo na pokračování čteno z Burroughsových autobiografických knih Feťák a Teplouš. Musím říct, že koncentrovaná syrovost a zemitost jeho zážitků mi učarovala. A sehnal jsem si jeho majstrštyk, knihu Nahý oběd. Kniha na pomezí šílenosti a geniality, s neskutečně skutečnými obrazy dnešní společnosti, plná paranoi, násilí, sexu a převratných vizí a myšlenek. Za mě koncentrovaný odkaz Beatniků je v této knize. Nahý oběd mi odkryl temné zákoutí lidské duše a hlavně společnosti.
C. G. Jung
V pubertě jsem přečetl Freudův Výklad snů a cesta od něj mě rychle vedla k Jungovi. Samozřejmě, že jeho knihy mě ovlivnily v nazírání na život a na psychologii obecně. Temné stránky duše a lidského prožívání dokázal popsat a vysvětlit fascinujícím způsobem, dokonce formou vyvolává zdání, že jde o vědu. Ne, vážně, vracím se k jeho „objevům“, jeho odkaz je jako pohanská studánka. Pro někoho, kdo se chce s Jungem seznámit, doporučuji v první řadě třeba jeho Tavistocké přednášky. Od té doby mám problém číst beletrii, přijde mi to jako ztráta času.
Irvin Yalom
Je to nudné, ale v posledním desetiletí můj život ovlivňuje především psychologická literatura. Yalom se pohybuje na hranici psychoterapeuta a romanopisce. Má schopnost hutného a srozumitelného jazyka, má smysl pro napětí a zápletku. A zároveň je to letitý praktik. Předal mi mnoho zkušeností, dokáže pracovat s tématy smrti a paradoxu života jako nikdo jiný z oboru psychoterapie. Alespoň co se týče schopnosti o tom psát. Nejvíc mě pohltila jeho kniha Láska a její kat, soubor povídek, v nichž v každé popisuje jiný klientský případ a ukazuje na něm zákruty našich představ a iluzí o lásce.
Eckhart Tolle
A na závěr něco z ezoteriky. Méně hanlivě z oblasti spirituální literatury, jeho knihu Moc přítomného okamžiku zařazují také do škatulky New Age literatury. Ale to není podstatné, důležitý je pro mě fakt, že tato kniha má opravdu terapeutické účinky a může změnit váš život, pokud jste otevření a věnujete pozornost vašemu prožívání. Trh s knihami je dnes přeplněný produkty odkazujícími na žití tady a teď, ale Moc přítomného okamžiku je jen jedna. Objevíte svět, v němž žijete, aniž byste si jej dokázali vždy všimnout, zachytit, spatřit.
Kubin
