Žádný vztah není perfektní. Už když do něj jdete, můžete očekávat svůj zákonitý příděl problémů, otázkou ale zůstává, jak se s nimi poperete (nebo dokonce nepoperete). Pokud každodenně budete přehlížet drobná úskalí společného soužití, časem mohou nabobtnat do nepřekonatelných rozměrů. A jaké jsou nejčastější signály, že nastává bod zlomu?
1) A cože jsem to chtěl…
Znáte to, nepříjemné záležitosti k řešení se mezi partnery objevují skoro pořád, některé menší a jiné větší. Zbystřete ale, pokud se k těm opravdu klíčovým v rozhovorech ne a ne dostat. Je pochopitelné, že ani jednomu z vás není příjemné se o dané věci bavit, ale například otázky společných financí, mateřství (ať už ho chcete, anebo ne) a další důležité milníky společného soužití, je třeba pořádně prodiskutovat. Pokud se tedy ani vy v soukromých rozhovorech nemůžete dostat „jádru pudla“, skočte do toho rovnýma nohama. Vyplatí se to.
2) Ptáš se, ptám se, ptáme se…
Máte občas pocit, že kolem nějaké otázky musíte chodit po špičkách? Jistě, není vhodné u citlivých témat jednat jako slon v porcelánu, jenže pokud se delší dobu vyhýbáte určitým druhům dotazů (např. podezříváte partnera, že přišel o práci) ze strachu z konfliktu, ve vašem vztahu to značí nedostatečně bezpečné zázemí, nebo alespoň nedůvěru.
3) Malinko ustup…
Partner vám přestává být oporou a stahuje se do sebe. U některých dvojic se tak stává po delší době, kdy ten druhý potřebuje více prostoru sám pro sebe. Jeho protějšek (v tomto případě vy) to však může (často oprávněně) vnímat jako ztrátu opory a taky emocionální odtažení. Pokud je tohle i váš případ, buďte sice chápaví a vzduch k nadechnutí mu dopřejte, nebuďte však příliš benevolentní.
4) Půjdu radši sám/sama…
Někdy je moc příjemné vyrazit si o samotě nebo s kamarády, pokud k tomu ale není nějaký zvláštní důvod, není normální, aby se míra vašeho společně stráveného času stále jen zmenšovala. Jestliže si tedy vaše drahá polovička chce večer vyrazit na bowling s kamarádem, není třeba vyvolávat scénu (zvlášť, jestli to tak dělal/a od začátku vztahu), ale pokud se už sotva míjíte, nastražte uši a piďte se po příčině.
5) Jedovatý jazyk…
Zahrnují vaše nebo partnerovy argumenty často kritiku, obranné výrazy a projevy pohrdání? V případě, že pokaždé, když zvýší/te hlas, okamžitě vytáhne vaše pochybné vzory, urážky, stěžování, útoky na váš charakter, nebo dokonce fyzické násilí, něco je stoprocentně špatně.
6) Absence intimity…
Nebyli jste s partnerem „sami“ už pár měsíců? Pozor na to. Mizící intimita může ve vašem společném soužití směřovat k nespokojenosti i v jiných oblastech vztahu. Dotyky a blízký kontakt totiž symbolizují nejen blízkost, ale také důvěru a odkrytí určité zranitelnosti. Pokud je tedy vzájemná blízkost čím dál zřídkavější, celý vztah možná začíná šumět do ztracena.
7) Obavy z kritiky…
Když se bavíte se svou polovičkou, proplétají vaše osobní myšlenky neustále obavy z toho, že vás partner zkritizuje? I to patří mezi časté zabijáky vztahů. Ať už je ten druhý vážně tak kritický, nebo si vše jenom namlouváte, komunikace je na základě podobného předpokladu předem odsouzená k neplodnosti. Narušenou důvěru a odpor ke svěřování můžete překonat právě přiznáním svého strachu, pravdou ale je, že pokud má adresát stížnosti opravdu přehnané sklony ke kritice, budete muset hodně vážit slova a možná i celý vztah.
8) Tichá voda…
Docela častý případ. Jste kvůli něčemu, co udělal/la naštvaní, ale radši hněv spolknete, abyste se vyhnuli otevřenému konfliktu. Jenže vztek se neztratí a tiše ve vás bobtná, což se odráží ve vašem pasivně agresivním chování. Poznáváte se? Hněv a frustrace by nikdy neměla přejít v lhostejnost a apatii, jinak stoličce svého partnerského soužití doslova podkopnete nohy.
Napadají vás ještě další varovné znaky, že se vztah dostává do krize? Nestyďte se a podělte se o ně s ostatními v komentářích.
Jitka Vorálková
www.dummies.com, obr. www.nwonline.com.au, www.glasgowfilm.org,
