Bylo to moje vůbec první setkání s polským autorem a musím říct, že pro začátek nebylo vůbec špatné. Knihu Zapletení autora Zygmunta Miloszewskiho vydalo nakladatelství Host a název knihy i úvodní motto „Neexistují špatní lidé, jen ti, kteří se do něčeho zapletli“ vypovídají, že příběh bude pěkně zamotaný.
Hned na začátku se neubráním srovnání s dnes moderními severskými detektivkami. Kniha k tomu svádí, protože se v ní, podobně jako v Keplerově Hypnotizérovi, objevuje psychologická praxe. Místo hypnóz se zde ale využívá metody skupinové terapie (známé také jako rodinná konstelace). Kdybych měla srovnat knihu Zapletení například s trilogií Milénium, tak za ní o dost pokulhává. Ale detektivní brak to určitě není. Co mají knihy společné je těžké zorientování se v pro nás nepříliš typických jménech, ať již severských, nebo polských. Oboje jsou jazykolamy.
Co například Miloszewski používá mistrně je přesný popis, takový, že se vám z něj až někdy zvedá žaludek. Příklad: „Opatrně nadzvedl zapadlé víčko, pod nímž se kdysi nacházelo Telakovo oko. „Absence pravého oka, fragmenty sklivce a rohovky viditelné na tváři.“ Strčil prst do očního důlku a vytáhl zbytky něčeho šedivého. Szacki přimhouřil oči, aby neviděl ostře.“ nebo „… pevným pohybem rozřízl Telakův hrudní koš a břicho řezem ve tvaru písmene Y, nadzvedl kůži a zahákl ji za bradu. Jeho asistent zatím skalpoval lebku.“ A tak bych mohla pokračovat, ale ať si čtenář počte již sám a zasadí úryvky do kontextu.
Nejhorší, co recenzent může u detektivky udělat, je zkazit čtenáři ten pocit nevědomosti a vlastního odhalování, kdo byl vlastně ten vrah. Tak pouze napovím, že hned na prvních stranách dojde k vraždě Jindřicha Telaka, a to přímo v místech, kde se on a další tři lidé účastní skupinové terapie pod vedením zkušeného psychologa. Podezřelých je tedy více než dost, ale byli to opravdu oni, kteří Jindřicha zavraždili? Kdo další mohl mít motivy k vraždě a proč?
Důležitou postavou v knize je také prokurátor Teodor Szacky. Na pozadí vyšetřování vraždy se odehrává jeho osobní příběh, nevěra, vztah s manželkou a dcerou, jeho nespokojenost se životem a nevědomost, proč tomu tak vlastně je.
Na knize se mi také líbí, že každá kapitola začíná datem a událostmi, které se v Polsku ten den staly. Až poté pokračuje děj knihy. Je to zajímavé a v žádné jiné knize jsem se s tím zatím nesetkala.
Myslím, že detektivní román Zapletení stojí za to si přečíst, i když možná hned na začátku budete tipovat toho správného vraha, v průběhu děje se vše tak zamotá, že si nebudete ničím jisti!
LENKA JURAČKOVÁ
