Ať už si o něm myslíte cokoliv, nelze mu upřít, že i na stará kolena to umí pořádně rozjet a zásobuje nás kvalitní sci-fi zábavou. Je jedno, z jakých pohnutek sci-fi filmy točí, pokud jsou to originální a působivé kousky. Na svém kontě má za poslední léta minimálně tři tituly, za které se rozhodně nemusí stydět: Minority report, Nevědomí a Na hraně zítřka. Válka světů byla trochu slabším filmem, ale také nabídla děsivé momenty a skvělou atmosféru.
Když nahlížíte na Cruise jen jako fanoušek sci-fi, pohled se vám značně zjednoduší. Kdo jiný se ve filmech tak angažuje, užívá si je, ale zároveň se v nich nebere příliš vážně? Kdo jiný dokáže pokaždé přijít s něčím novým, aniž by se spoléhal na pokračování úspěšného titulu? Nemluvím samozřejmě o špionážních akčních filmech typu Mission Impossible. Chci se zaměřit na tři výše jmenované tituly.
Po Valkýře z roku 2008, která byla mimochodem velmi kvalitním válečným dramatem, Cruise tak trochu rezignoval na vážné role a vrátil se tam, kde je mu nejlépe – do žánru akčního a sci-fi (či jejich kombinace). Vraťme se ale ještě dál, do roku 2002, kdy se slavný herec spojit s ještě slavnějším režisérem, Stevenem Spielbergem, aby vznikl Minority report. Pro Cruise to byl první plnokrevný výlet do světa sci-fi a je nasnadě, že ho právě při tomhle natáčení sci-fi žánr chytil a už nepustil. 
Proč je Minority report tak ceněným filmem? Vypráví vizionářský příběh, je plný temné a vzrušující atmosféry, ukazuje nám uvěřitelné technologie ve skvělém provedení. Nemá slabinu. Příběh je zároveň detektivkou i dramatem, baví a napíná až do úplného konce. Vrství na sebe oblíbená a stokrát viděná témata, jako předpovídání budoucnosti a její naplnění, vyprázdněné životy v přetechnizovaném světě, zkorumpovanost systému, chytrého detektiva, smrt potomka, úchylného doktora a další – a všechny je ukazuje v novém, temném světle. Prvky jsou zkombinovány a pospojovány v dechberoucí mozaiku, kterou nelze plně docenit na jedno ani na dvě zhlédnutí. Technologie budoucnosti nejsou prvoplánové, ale mají v příběhu své pevné místo. Herci si své role vychutnávají, ale dělají vše pro to, aby vynikl celek. Minority report je mistrovský film mistrovského režiséra, který umí klouzat po povrchu i proniknout do hloubky, a přitom stále baví. Tom Cruise zde naplno ukázal svůj potenciál coby noirový hrdina v temné budoucnosti, který je ochoten položit život za záchranu světa.
Velký návrat do sci-fi žánru absolvoval Cruise v roce 2013, ale Nevědomí bylo jen příjemnou předehrou ke skvělému Na hraně zítřka, filmu, který přišel jako blesk z čistého nebe. V Čechách neměl příliš velkou propagaci, ale dozajista si najde své pevné místo v mnoha domácích kinech.
Byla by ale škoda přejít Nevědomí bez povšimnutí. Především první půlka filmu je pro mě ukázkovým příkladem toho, jak jeden herec stačí pro ohromující vizi budoucnosti. Přelety nad pohřebnými velkoměsty, doprovázené dunivou hudbou, mě v kině naprosto fascinovaly. Vysvětlení situace je svižné a chytře napovídá, že všechno není úplně takové, jak se na prvního pohled zdá. Zabijácké drony jsou skvělými protipóly lidského herce, který touží po něčem, co vlastně ani nezažil. Příběh se bohužel zvrhává v klasickou Hollwoodskou akční podívanou se stupidním happy endem, ale první půlka filmu u mě zabodovala na plné čáře.
Žánrově i příběhově čistší, a ještě o něco svižnější, je Na hraně zítřka. Ani tady si tvůrci neopustili happy end, ale v případě dvou sympatických postav, které nikdy nedostaly šanci prožít spolu víc než jeden den, to ani tak nevadí. Příběh staví na časové smyčce, což je vždycky značka toho, že dojde na nějaké ty nelogičnosti. Ale v tomhle případě je opakování jednoho stejného dne využito tím nejlepším možným způsobem – pro svižnější děj, jako humorný prvek a jako možnost prožít skvělé akční sekvence znovu a znovu. Divák se díky chytře zvolenému úhlu pohledu (stejně jako hlavní ženská postava Rita nevíme, kolikrát už Cage tuhle situaci prožil) ani na chvíli nenudí, protože nemůže vědět, co se stane. Vše je podřízeno stylizaci, film si nehraje na nic víc, než čím je – plnokrevnou akční sci-fi. A i tady je na filmu vidět, že ho tvůrci dělali s láskou a bavilo je to, ne proto, aby dali vzniknout výdělečné sérii.
Tom Cruise je i po padesátce hvězda, které se bojí konkurenční distributoři natolik, že nenasazují premiéry svých filmů do kin ve stejný víkend. Jako sci-fi fanda doufám, že bude mít Cruise i nadále šťastnou ruku při výběru svých rolí.
Klára Scholzová
