Minimalistický sci-fi film s Melanií Laurent v hlavní roli testuje možnosti kryokomory.
Mladá žena se probudí v kryokomoře a nic si nepamatuje. Musí si ale vybavit, kdo je, a dostat se ven dřív, než jí dojde kyslík. Nedávno měl také na Netflixu premiéru sci-fi film Utajený pasažér, který na vizualizaci komunikace člověka prostřednictvím techniky šel zcela z odlišného směru. Kyslík je přesycený nucenou komunikací s palubním počítačem. Tam, kde Utajený pasažér dával prostor pro ticho a hloubku vesmíru, protože objekt, s kterým posádka hovoří, není vůbec slyšet, Kyslík bombarduje hlavní hrdinku neustálou interakcí s počítačem a lidmi, kteří nejsou přítomní.
Kyslík je survival film, protože hlavní hrdince dochází v kryokomoře velmi rychle vzduch. Režisér Alexandre Aja má zkušenosti s natáčením hororů, za velmi vydařený lze určitě považovat film Hory mají oči. I v Kyslíku se mu daří budovat slušné napětí, a to na minimálním prostoru. Využívá k tomu konflikt mezi ženou a technikou, protože technika a umělá inteligence tu často vystupuje ne v roli pomocníka, ale paradoxně s dobrými systémovými nastaveními jako její protivník. Jelikož na začátku nevíme spolu s hlavní hrdinkou Liz nic, daří se filmu překvapovat dějovými zvraty a postupným odkrýváním její identity a okolnostmi událostí a místa, na kterém se nachází.
Řekl bych, že až na laciné finále drobné mezery v logice (určité řešení mohlo napadnout Liz už z počátku) se podařilo Ajovi natočit svižnou, klaustrofobickou jednohubku, která udrží vaši plnou pozornost po celou dobu trvání a ještě na vás dokáže přenést tísnivý pocit nejen z nedostatku prostoru, ale také z toho, jak nám dokáže pomáhat umělá inteligence.
Kubin
