Pokračování je novodobou nemocí Hollywoodu. Nemocí, jejíž příčinou jsou peníze. I Kick-Ass, ten blesk z čistého nebe se zcela čistými úmysly, si vysloužil pokračování. A to jen proto, že měl úspěch. Není to divácká poptávka ani bohatý děj nebo zajímavá předloha, co by podmiňovalo vznik druhého dílu. Je to jen touha studií po výdělku. Už samotný vznik pokračování popírá to, co první film zemsměšňoval – komiksové série, jejichž vývoj je pokaždé stejný. Film už je ale na světě, tak proč se u něj aspoň nepobavit. 
Samozvaný superhrdina Dave alias Kick-Ass (Aaron Johnson) se už nepřevléká do svého zeleného kostýmu, protože první mise skončila a on moc neví, co se sebou. Oproti tomu jeho kamarádka, která mu zachránila život, 15letá Mindy – Hit Girl (Chloë Moretz), trénuje denně místo chození do školy, aby tak uctila památku svého otce. Když už Davea nebaví sedět po večerech u televize a dívat se na superhrdinské filmy, začne s Mindy trénovat.
Po městě se objevují další „superhrdinové“, kteří bojují se zločinem. Chce to ale organizovanou společnost. Kick Ass se dává dohromady s plukovníkem Stars and Stripes (Jim Carrey) a dalšími lidmi, kteří se chtějí vytrénovat v opravdové bojovníky za spravedlnost. Jejich schopnosti opravdu budou potřeba, protože mezitím dává čerstvý sirotek, bohatý a rozmazlený Mother Fucker (Christopher Mintz-Plasse), dohromady armádu superpadouchů, a chystá se Kick-Assovi pomstít za smrt otce (což se událo v prvním filmu). 
Smysl příběhu sám o sobě příliš nefunguje, scénář se ho snaží za každou cenu najít v tvrzení, že obyčejní lidé mají právo se sami bránit tak, jak dovedou. Do toho se samozřejmě pracuje s Kick-Assovou novou identitou, s jeho tréninkem a hledáním „skutečného já“.
Scénář je ale v tomhle důležitém aspektu tak zmatený a pointa je tak nejasná, že je mnohem zajímavější sledovat neschopného ale sebevědomého, rasistického padoucha, který ví, že peníze mu nahradí superschopnosti. Rozvíjí se i nová linie Hit Girl a její holčičí stránka, což je o trochu zajímavější, ale i tady jako by byli tvůrci bezradní stejně jako samotná Mindy na střední.
Film funguje, když se hrdinové chovají superhrdinsky, bezohledně, brutálně, nečekaně a úplně jinak než obyčejní lidé. Ale přestává fungovat, když se začne zabývat civilním životem hrdinů. Scénář si neví rady s rozvíjením starých postav, a tak to přebíjí uvedením nových, které jsou zajímavé, ale mají příliš málo prostoru, abychom si k nim vytvořili vztah. A ty, ke kterým už vztah máme, se zmítají v otázkách, co se sebou a svým životem. Navíc je podivné a málo uvěřitelné, že se ze všech tří hlavních postav (Kick-Ass, Hit Girl a Mother Fucker) stanou sirotci, ale je to vůbec nerozhodí, dál žijou v domech svých rodičů a jediné, co řeší, jsou superhrdinské kostýmy. Film tak na jednu stranu tvrdí, že škola, mezilidské vztahy a další aspekty obyčejného života nejsou pro tyhle postavy vůbec podstatné, ale přitom zapojují do příběhu prvky každodenního života, když potřebují vyždímat nějaké ty emoce nebo humor. 
Když to shrneme, hlavní postavy se nikam nevyvíjejí, jen se pohybují mezi „být superhrdinou“ – „nebýt superhrdinou“. Je jasné, jak to skončí, takže překvapení můžete čekat leda tak v oblasti novým způsobů boje a zabíjení.
Zčásti úspěšně na sebe přitahují pozornost noví hrdinové a jejich kostýmy, na kterých se tvůrci opravdu vyřádili. I hrátky se superhrdinskými přezdívkami jsou trefné a zábavné. Obzvlášť záporák a jeho pomocníci se úspěšně trefují do jiných superhrdinských filmů a komiksových adaptací, ale kladným hrdinům se to nedaří. Kick-Ass to skoro dopracoval k ohraným frázím typu „S velkou mocí přichází velká zodpovědnost“, čímž by popřel všechno, co diváci měli na prvním filmu tak rádi.
Kick-Ass 2 není ideálním filmem pro rande, i když to tam může vypadat. V kině jsem jasně viděla, že tenhle film stoprocentně oslovuje pánské publikum, ale dámské jen minimálně. Míra brutality je tak velká, že odrazuje slabší povahy. Nicméně její úloha coby odvedení pozornosti od stále dokola omýlaných klišé dialogů a předvídatelného děje je povedená.
Vizuální stránka je bezchybná, akce dobře natočená, takže pokud se chcete jen dívat a bavit, Kick-Ass 2 vás nezklame. Film je místy velmi vtipný, zcela v duchu brutálního černého humoru prvního filmu. Pokud se ale chcete zamyslet a pamatujete si, v čem byl první film tak skvělý a originální, dvojka vás dost zklame.
Kick-Ass 2 má zkrátka všechny neduhy vynuceného pokračování. Příběh je poslepovaný z „nutných“ témat (psychické trable hlavních hrdinů, úmrtí blízké osoby), snahy předčit první díl akcí a brutalitou a odkazů na komiksové filmy. Kick-Ass má v jedné scéně na tričku „I hate reboots“, což vyvolalo v kině výbuch smíchu. Ale v čem je tenhle film lepší nebo potřebnější, než restarty sérií, předělávky a další hříchy filmového průmyslu? V ničem. Cílí na prvoplánové chutě publika. Stříká krví, aby zakryl bezradnost scenáristy. I když je to pořád lepší a chytřejší film, než většina současné Hollywoodské produkce pro mládež, s prvním filmem toho nemá příliš společného.
Kick-Ass 2
USA / Velká Británie, 2013, 113 min
Režie: Jeff Wadlow
Hrají: Aaron Taylor-Johnson, Chloë Grace Moretz, Christopher Mintz-Plasse, Morris Chestnut, Clark Duke, Jim Carrey, John Leguizamo, Lindy Booth, Lyndsy Fonseca, Donald Faison, Yancy Butler, Lee Asquith-Coe, Ella Purnell, Steven Mackintosh, Augustus Prew, Robert Emms, Daniel Kaluuya, Garrett M. Brown, Andy Nyman, Enzo Cilenti, Iain Glen
Klára Scholzová
