„Jsou sny hluboké zážitky, které nesou určitý smysl a odhalují nevědomé touhy, nebo je to prostě náhodná mozková činnost?“ Touto větou začíná snář s výkladovým průvodcem Řeč snů od amerického klinického psychologa Michaela Lennoxe. Na Kukátku jste měli nedávno možnost si o jeden výtisk zasoutěžit, a pokud se na vás neusmálo štěstí, nemusíte být smutní, knihu lze zakoupit na bux.cz.
Vraťme se ale k úvodním slovům… Chceme-li se opravdově zabývat sny, předpokládá se, že věříme v jejich hlubší význam, že nejsou jen nahodilou mozaikou obrazů, které má na svědomí náš mozek, zatímco my spíme. Michael Lennox nabízí zajímavý přístup k „analýze“ snů, ale upozorňuje, že za analytika v přesném slova smyslu se nepovažuje, sám sebe označuje jako vykladače snů. Jaký je v tom rozdíl? Jeho slovy značný: „Analýza má za úkol rozdělit nějaký celek na malé části, a tím končí. Něco interpretovat neboli vykládat tkví v předání významu…“
Svoji metodu autor nazývá „pohled na sny“. Ten se skládá se tří fází – obecná rovina, sny pod lupu a osobní vztah. Je zřejmé, že se zde postupuje od obecného k subjektivnímu. K pochopení významu snů je totiž podle tohoto přístupu potřeba nejprve určit obecný význam obrazů, které se vyskytují ve snu, poté je spojit se samotným obsahem snů a porovnat s osobním vysvětlením. To je Lennoxova cesta k důkladnému a věrohodnému výkladu snů.
Jednotlivé fáze jsou v knížce podrobně popsány, ale nejlepší jsou asi konkrétní příklady, které doplňují teoretický základ.
Jak je vidět, kniha není jen obyčejným snářem, který nabízí hesla a jejich stručný výklad. V první části publikace totiž nalezneme mnoho zajímavých postřehů ke snění jako takovému, seznámíme se s různými druhy snů a najdeme návod, jak se sny pracovat. Nechybí ani příběh Freuda a Junga, blízkých spolupracovníků, učitele a žáka, ale také přátel, kteří se však později názorově rozcházejí i ve výkladech snů.
Pokud vás například zajímá tematika archetypů či kolektivního nevědomí, také si přijdete na své. K rozpoznávání snových archetypů M. Lennox říká: „ …archetypálním hrdinou nebude žádná z osob, které osobně znáte […] archetypální postavou bude častěji výrazný jednotlivec, jenž bude odporovat naší běžné představě o snových postavách, nebude tedy nijak pomíjivý, tvarově proměnlivý ani nepředvídatelný. Například Jung identifikoval některé časté příklady ve snu se zjevujících archetypů následovně: král, královna, starý mudrc, babizna nebo čarodějnice, milenec, kouzelník, šibal, anděl a válečník…“
Archetypální sny jsou velmi důležité, poukazují na významné životní okamžiky, přechody hluboko v psychice apod. Mezi další typy snů patří třeba ještě kompenzační, opakované či jasnovidné. Klíč k jejich určení a zpracování rovněž nechybí.
Mimořádnou roli při práci se sny, ale i v psychoanalýze hrají volné asociace. „Spojování jedné myšlenky s druhou odhaluje tolik, že kdyby si lidé byli vědomi, kolik toho na sebe prozradí, většina by ve svém životě neutrousila ani slovo“. Pěkný postřeh, že? Nechybí ale ani trocha humoru, například ten známý vtip s Freudem a jeho dcerou… Ale to už prozrazovat nebudu.
Abecední lexikon, který následuje za několika úvodními kapitolami a tvoří stěžejní část Řeči snů, obsahuje více než 300 symbolů a obrazů s tradičními významy. Snář jsem si do knihovničky zařadila mezi Slovník symbolů a Lexikon snových symbolů. Stal se pro mne tak jejich užitečným doplňkem.
Dlouho jsem si myslela, že se mi sny nezdají tolik jako ostatním a připadla jsem si jaksi ochuzená. Michael Lennox k tomu ale říká: „Dokonce i těm, kteří si své sny nepamatují, se zdají – kdybychom totiž nesnili, praskla by nám hlava. No dobrá, asi ne doslova, ale možná bychom upadli do psychotických stavů…“ Možná proto je zajímavé se zabývat každým snem, který zachytíme. Pohledem na sny skrze interpretaci totiž zahajujeme jakousi konverzaci mezi nevědomím a vědomím, za pokus to tedy určitě stojí.
Řeč snů : snář s výkladovým průvodcem / Michael Lennox ; [z anglického originálu … přeložila Ivana Sovišová] . V Bratislavě : Noxi, 2013 . 365 s.
LENKA ŠIMKOVÁ
