Recenze: Ošklivec – Někdo vrhá slova někdo balvany

Hlavní hrdina knihy Ošklivec je stejně neuchopitelný a divoký jako jeho autor Alexander Boldizar. Dovolím si citovat z oficiálního textu nakladatele: Alexander Boldizar se stal prvním Slovákem, který promoval na Právnické fakultě Harvardovy univerzity. Poté pracoval jako ředitel umělecké galerie na Bali, advokát v San Francisku a v Praze, pseudogejša v Japonsku, poustevník v Tennessee, paleontolog na Sahaře, nosič v Arktidě a na dalších místech. Jeho kniha Ošklivec získala Somerset Prize za nejlepší beletristické dílo roku 2016. V současné době žije v kanadském Vancouveru, kde se baví mimo jiné házením balvanů (jimiž dělá tůně v řece za svým domem pro syna, aby v nich mohl plavat) a škrcením druhých chlápků (přičemž všichni jsou v pyžamu), za což vyhrál zlatou medaili na Panamerickém mistrovství a bronzovou na šampionátu World Masters v brazilském džiu-džitsu. Jeden on-line korejský slovník ho několik roků uváděl jako heslo pro slovo „škaredý“.OÅ¡klivec

Do značné míry jde tak o autobiografický román, v jehož absurdnu budete mít, s povědomím o autorově životní cestě, problém rozlišit realitu od fabulace.

Mužduk Ošklivec IV. je sibiřský horal, který ve volném čase vrhá balvany. Jednoho dne přijde do jejich vesnice skupina amerických právníků a rozhodne se, že odteď nebude Mužduk a jeho lidé jíst kukly žlutých motýlů. Jsou sice chutní, ale chránění. Za motýly sem budou jezdit turisté. Mužduka nikdo doposud nepřekonal v házení balvanů. Právník ho porazil slovem. Proto se Mužduk rozhodl odjet na Harvard a naučit se házet slova místo balvanů.

KOUKNI SE  Recenze: Spotify - Příběh inovátorů, kteří porazili Apple i Google

Zní to jako pěkně divoká jízda a těžko přiblížit děj tak, aby nevypadala ještě podivněji. A věřte, že tomu tak bude. Mužduka příběh zavede na prestižní univerzitu, ale i do Afriky. Bude bojovat s právníky, profesory, studenty, Tuaregy, úpalem i černou magií.Výsledek obrázku pro alexander boldizar

Existenciální román Ošklivec je plný absurdního humoru, ale i objektivně komických situací a paradoxních hořko sladkých momentů. Mužduk bojuje, coby sibiřský hromotluk, s nástrahami byrokracie, civilizace a celkově světa, který funguje na všeobecně přijímaných a zažitých principech. Ty vycházejí z norem a vědomí všeobecného blaha. V rámci humanity a demokracie se za generace na hony vzdálily od selského rozumu, který řídí život Mužduka a jeho vesnice. Prosté pravdy a atavistické zvyky přímo konfrontuje s těmi, kdo hází slovy a staví s nich pravidla.

Román se odehrává ve dvou dějových liniích. V té první sledujeme Muždukovu cestu ze Sibiře na Harvard. Odysea sama o sobě je poměrně zajímavá, ale nejdůležitějšími momenty jsou právě ty okamžiky, kdy zkříží meče své prosté logiky a tradic s právnickými kličkami, úskoky a slovíčkařením. Doposud prosté a jasné věci se najednou nezdají být tak jasné, když jsou ohýbány slovy. Své znalosti o civilizaci a světě, který řídí zákony, načerpal Mužduk z ukradených knih a od politruka Freda, kterého léta jeho otec věznil pod podlahou jejich domu. Bez ohledu na to, jak podivně tento zdroj informací působí, není Mužduk hlupákem. Mnoho věcí zná a o mnohých slyšel, i když mu nedávaly smysl v kontextu jeho života na Sibiři.

KOUKNI SE  Recenze: Šprti a frajeři čtenáře nezklamali

V jiných okamžicích však jsme již s Muždukem v Africe. Tam se vydal najít svou přítelkyni z univerzity. Jeho neotesané a hrubé představy o pravidlech fungování společnosti a právních normách čerstvě získaly na opatrnosti vlivem jeho pobytu na Harvardu. Nyní  se paradoxně setkal se společností, kterou ovládají teroristické skupiny, vzbouřené kmeny, všudypřítomná řeč peněz , mafiánské praktiky a šamanismus.

Román Ošklivec je postaven na konverzaci, polemice, hře slov a pitoreskních situacích. V tom všem pestrém zmatku se však ukrývá velmi silná pointa. Ošklivec je nadčasový a výmluvný. Je pokorným výsměchem i moudrým šaškem. Netouží něco změnit, vyvolat revoluci, i přesto je pobuřující a skandálně upřímný. Ošklivce si zamilujete.

Ošklivec je o tom, jak je důležité umět házet slovy víc než balvany. Je o tom, že házení balvany je někdy smysluplnější, než házení slovy. Ošklivec musí vylézt na nejvyšší horu. Všichni bychom měli vylézt na tu naši nejvyšší horu. Abychom věděli, že má své dobré i špatné stránky, které nepoznáme, dokud se po jejím úpatí vstříc vrcholu nevydáme. Ošklivec v sobě ukrývá moudrý humor, pro který se k němu budete chtít vracet. Možná zatoužíte být Muždukem, který umí vrhat balvany stejně jako slova.

Kristina Doubravová

Ošklivec, Alexander Boldizar, Jota 2018

Knihu můžete zakoupit ZDE

ZÁVĚR
Hodnocení
10
Předchozí článekLéto s dobrými knihami a hlavou ve hvězdách
Následující článek5 herců, kteří dělají tu samou věc v každém filmu

Komentuj

Vlož komentář
Vaše jméno

seven + 17 =