Ve čtyřiceti počtvrté: Malý princ by to nenamaloval lépe

Naše tělo a především mozek má úžasnou schopnost zapomínat. Nemyslím to, když vyrazíte do obchodu pro droždí a deset rohlíků a přinesete kapitána Morgana a odličovací tampony. Mluvím o úžasné schopnosti našich mozkových závitů vytěsnit všechny nepříjemné vzpomínky.

Díky tomu si můžete myslet, že těhotenství bylo nejkrásnější období vašeho života a porod byl něco jako reklamní blog v romantickém filmu: obtěžující, ale za pět minut máte hlavní hrdiny zase zpátky.

Ani čtvrté těhotenství vám tyhle vzpomínky nevrátí. Jen vytvoří nové s momentem překvapení. Vy můžete ještě tak kroutit hlavou a říkat si, že něco takového jste určitě poprvé, podruhé….nezažila. Váš mozek vám neposkytne jediný důkaz na potvrzení, nebo vyvrácení takové premisy. Nezbude vám, než stav přijmout takový, jaký je.

Určitě mi nebylo takhle špatně, určitě jsem nebyla tak unavená, oteklá, rozbolavělá, protivná….

Asi byla. Ale jediný svědek, můj manžel, se hrdě pyšní titulem ex, takže nemůže být s tímto stavem konfrontován a na jeho názor být dotazován. Navíc by na mou adresu asi poznamenal víc, než jen to, jaká jsem byla v těhotenství. Naštěstí můj mozek nevytěsnil všechny nepříjemné zážitky, takže složka manželství“ je někde tam hluboko uložena.

To neplatí o mých těhotenstvích. Pamatuji si, že jsem těhotná rozhodně byla. Důkazem jsou tři zpruzené napůl spící obličeje každé ráno u snídaně. Jsou tak protivné, že rozhodně vím, že jsou moje, takže jsem je někdy musela čekat.

KOUKNI SE  Sex na usmířenou - nenávist a láska v jednom

Není to lepší ani odpoledne po návratu ze školy. Takže mě vždycky napadne, proč mi tři důkazy nestačí a požaduji čtvrtý. Zřejmě jsem masochista a potřebuji slyšet božský kvartet na téma: „Jak bylo ve škole?“ s populárním refrénem, že je učitelka úplně mimo a že škola ještě stojí, bohužel. Nebo jsem nezdolný optimista, který doufá, že tentokrát to bude jiné. Bude? Proč to nebylo jiné podruhé a potřetí? Nebudu to chtít prověřit i popáté?

Jestli cizí děti fungují jako antikoncepce, pak ty vlastní fungují nějak jinak.

Navíc ke čtvrtému těhotenství mne nedovedlo dlouhé uvažování a racionální resumé všech pro a proti, jako spíš pocit, že tohle už je jednou pro vždy definitivně za mnou a něco takového se mi prostě nemůže stát. Tomu odpovídal i harmonogram užívání antikoncepce a mé značně zvlčilé představy o fungování měsíčního cyklu.

Jeden by řekl, že už bych v tomhle věku mohla mít rozum. Mám čtyři křížky na krku, tělo hroznýše z malého prince. Ten, co spolkl slona, ale na kresbě vypadá jako klobouk. Ale rozum?  O něm to asi úplně tak není. Jen o víře, že když něco má být, prostě to přijde.

Darina D.

Komentuj

Vlož komentář
Vaše jméno

5 − one =