RECENZE: Úterní ženy byly sedm dní bez

Je první úterý v měsíci a do jedné kolínské restaurace právě vchází Judith (Judith: ustavičně váhající, pochybující, nepatří k nejsilnějším povahám. Potřebuje rameno, o které by se mohla opřít. Proto vždy utíkala od jednoho muže k druhému. Teď poprvé žije sama, nemá rodinu, partnera ani náročné povolání. Největší touha: nalézt nového partnera.). Čeká na své kamarádky Estellu (Estella: miluje přepych, vdala se do bohaté rodiny, nepracuje, povinnosti přenechává jiným, věnuje se pouze péči o sebe. Největší přání: dopnout se do hříšně drahého kostýmku.), Caroline (Caroline: úspěšná advokátka, zdánlivě dítě štěstěny, samostatné dospělé děti, uznání v práci, zvládá zaměstnání i rodinu. Právě se snaží vzpamatovat z  nevěr svého manžela, ze všeho nejvíce potřebuje  zapomenout a dostat novou šanci.) a Kiki (Kiki: snaží se pracovat na své kariéře v designerském průmyslu, ale ve třiceti zjistila, že patří do starého železa a na její místo se už dávno vecpali mladí designéři. Dlouho nemohla a ani nechtěla citově zakotvit, je přebornicí v nových začátcích, ale neumí vybudovat vztah.  Nyní má jako vždy vybílený bankovní účet a k tomu dceru Gerdu, jejíž otec je nejistý. Největší sen: přijít  s ohromujícím návrhem a získat post v prestižním studiu.).  A samozřejmě na Evu (Eva: kdysi nejctižádostivější z nich, teď vyčerpaná, čtyři děti. Před časem se po mnoha letech vrátila k zaměstnání lékařky. Milující a oddaný manžel, spořádaná rodina. Žije ve stínu své matky, volnomyšlenkářky a stárnoucí rebelky. Největší přání: poznat svého otce.), která je tou nejklidnější a zdánlivě nejvyrovnanější částí této nesourodé skupinky.

Zdá se, že jejich přátelstvím už nemůže nic otřást. Přestálo mnoho let, společných dovolených i putování do Lurd, během něhož vyplula  na povrch nejedna pečlivě utajovaná stránka osobnosti. Před nimi však stojí ještě jedna zkouška: sedm dní bez. Sedm dní   bez jídla, jenom o čaji, zeleninovém vývaru, ovocné šťávě, čerstvém povětří a  blahodárných  projímavých  účincích Glauberovy soli. Vlastně si mohou dopřát i luxus, v nabídce je například klystýr vznešeně nazývaný  hydrokolon terapie, nordic walking na lačno, zážitková stezka  Lesem bez bot či zábal v teplém vlhkém seně. A to ještě netuší, že dny optimisticky označované jako Ozdravný půst jim naordinovala Eva, ve které náhodný objev tajemného dopisu  a několika fotografií z doby matčina mládí probudil dlouho potlačovanou posedlost odhalit osobu jejího otce.

Týden na odlehlém středověkém hradě, blízko na pohled malebné a přívětivé malé vesnice, v níž ve skutečnosti středověk ještě neskončil. Achenkirch, místo  plné lží, pomluv a starých obvinění, kde není radno vybočovat z řady. Tady se neodpouští nic, tady nebude nikdy nic zapomenuto, tady byla Eva počata. Ale její pevně semknutí obyvatelé jsou odhodlaní svá tajemství si ponechat a průhledně amatérské pokusy půstem oslabených žen vypátrat minulost Eviny rodiny odrážejí se zarputilostí sobě vlastní.

Správné čtivo pro ženy musí mít šťastný konec.  Ale pozor! Tohle sice je román určený především ženám, nicméně zde je nutné varování! Peetzová sice píše lehce, přitom však kultivovaně.  Kniha plyne svižně a přirozeně, ale není povrchní.  Zápletka se zdá být milostná, nicméně v hlavní roli jsou prostě všední starosti. Takže: ano, příběh končí šťastně.  Ovšem je nutno dodat: happyend si každý představuje po svém.

Posr scriptum: Sedm dní bez  (a Úterní ženy) je bez dlouhých diskusí určeno osmdesátiprocentní (a tedy nezanedbatelné) většině konzumentů kultury – ženám. Do textu se zakousnete a vychutnáte si ho  jako těch pět přítelkyň  jablko po týdenním půstu. Zjistíte, že čtete s radostí, a s napětím očekáváte, co vám přichystá každé další sousto. Pokud chcete zapomenout na starosti a odpočinout si u milé knihy, pak neváhejte… a čtěte!

MARIE DUFKOVÁ

Monika Peetzová: Sedm dní bez, Host 2013

Jste zvědaví, jak to všechno dopadlo? No přece dobře: Judith přejde chuť vzdávat se vlastního života. Estella dokáže své nové poznatky proměnit v cinkot mincí. Caroline zatouží po dobrodružství. Kiki si uvědomí svoji cenu. A Eva? No, ta přece  nalezne cenu přátelství!