Zanedlouho si připomenem celé jedno století od vzniku samostatné republiky. Sto let uběhlo od pádu monarchie. Ušli jsme dlouho cestu. Jaká však byla? Rovná a pohodlná, nebo šikmá, plná zákrut a nebezpečných zatáček? Šli jsme po ní, nebo spíš běželi, klopýtali nebo připomínala spíš nedělní odpoledne na kolonádě? Odpovědi najdete v knihách, které se tomuto významnému výročí věnují s péčí a láskou, jakou si vlast zaslouží.
Sto let chatrné samostatnosti – Milan Macák 
28. říjen 1918 byl významným předělem, ale záhy i novým problémem českých a slovenských dějin. Kniha Milana Macáka Sto let chatrné samostatnosti ukazuje, že v dějinách neexistuje žádná přímočarost a vítězství dneška v sobě může skrývat zítřejší porážku. Spojenci dneška se zítra mohou stát nepřáteli. Také 28. říjen neznamenal jen radost nad vznikem Československé republiky jako samostatného státu dvou národů, ale přinesl i řadu palčivých otázek, na něž měla přinést odpověď až budoucnost. Stane se nový stát skutečným domovem Čechů a Slováků? Nebylo chybou vzdát se výhod života v obrovské mnohonárodní habsburské říši? Přizpůsobí se novým poměrům velmi početná německá menšina? Hlavní neznámou však bylo, zda jsme schopni v případě ohrožení uhájit svou samostatnost. A máme ji hájit sami, nebo máme být součástí nějaké větší aliance států?
Demokratická republika znamenala v mnohém krok do neznáma, protože její existenci ovlivňovaly síly, s nimiž jsme dosud neměli téměř žádnou historickou zkušenost. O výsledcích války se rozhodovalo nejen na bojištích a v pracovnách významných státníků, ale také ve světě vysokých financí, nebo v zednářských lóžích, které uplatňovaly svůj vliv zejména na politiky dohodových mocností. T. G. Masaryk se dokázal v složitostech doby orientovat zdánlivě bravurně, ale byl to přece jen muž v českém prostředí ojedinělý a ne vždy přijímaný s nadšením. Nebyl už také příliš starý na nové výzvy? „Velká válka“ byla totiž také prvním významným krokem k novodobé globalizaci, která však, jak ukázala velká hospodářská krize, přinášela vedle některých výhod i obrovské a mnohdy až neřešitelné hospodářské a sociální problémy. Nová válka byla na obzoru. Na jejím konci se sice znovu objevila československá státnost, ale ta dnes už také neexistuje. Dosáhli jsme tedy před sto lety skutečného vítězství, nebo se stále jen potácíme v bludném kruhu? I na tyto otázky hledá odpověď nová kniha Milana Macáka.
První republika – Jan A. Novák 
Otazníků a záhad, které po sobě zanechala první republika, je víc než dost. Dodnes se třeba spekuluje o úloze tajných spolků při jejím vzniku či původu prvního prezidenta, o jeho společenských, korupčních a špionážních aférách. Ale jsou i nerozluštěné kriminální záhady a různé hypotézy, které s politikou nesouvisí, a přitom nemají o nic menší význam. Autor pátrá po tom, co je zatím v naší historii obestřeno tajemstvím.
Republika v obležení – Jiří Kovtun
Republika v nebezpečném světě – Jiří Kovtun
Historická práce věnovaná období prezidentství T. G. Masaryka (1918-1935) patří k tomu nejlepšímu, co bylo o novodobých českých dějinách napsáno. Je zároveň monumentálním i čtivým obrazem dobové české společnosti.
V roce 1990 se spisovatel Jiří Kovtun pustil do své životní literární práce, kterou psal celých patnáct let: při postupném studiu archivů kongresové knihovny ve Washingtonu, kde pracuje, a nově přístupných archivů v České republice psal první souhrnnou monografickou knihu o T. G. Masarykovi jako československém prezidentovi (1918–1935). Zatímco literatura o Masarykovi před rokem 1918 je bohatá a vyšla i řada jeho celkových životopisů, jeho období prezidentskému zatím žádná speciální monografie věnována nebyla. Kovtun ke své práci shromáždil obrovské množství materiálu. Ovšem nejen to. Stejně jako ve svých dvou předchozích knihách napsal text nejen o Masarykovi samotném, ale o celé pojednávané době. Jeho kniha je tak mimořádně čtivým obrazem celé první československé republiky za Masarykova prezidentství. Je psána se zvláštním důrazem na zahraničně-politické ukotvení československého státu, které měl Kovtun možnost studovat v zahraničních archivech. Odtud i název svazku: Republika v nebezpečném světě. Kovtun v sobě nezapře prozaika: přes obrovské množství shromážděné.
Republika československá – Dagmar Hájková, Pavel Horák 
Reprezentativní publikace nabízí členěný pohled na meziválečné Československo. Tvoří ji kapitoly: Habsburská monarchie v moderní době, Zakládání státu, Od Šumavy k Tatrám, Mocenská centra a občanská společnost, Sebevědomý stát?, Kvas republiky, Proměny krajiny, Rytmy všedního dne, Zásah krizí, Znejistělá republika, Odvahu! a Druhá republika mapují životní rytmy i strukturu různorodé společnosti. Kniha sice kombinuje chronologický a tematické přístup, zároveň její uspořádání (hlavní text, doplňující texty a bohatý obrazový materiál) umožňuje více možností uchopení knihy: systematickou četbu, pouhé listování a zastavení se u přitažlivého tématu, hledání konkrétního fenoménu či otázek. Přitom bilancuje a ukazuje na místa a fenomény, o kterých stále víme velmi málo. Publikace, na které se podílel mezinárodní kolektiv více než šedesáti autorů, ukazuje Republiku československou v její komplikované rozmanitosti.
Naší republice je sto let – Jiří Martínek, Hana Vavřinová
100 let pádů republiky – Martin Herzán 
V roce 1918 vznikl z rozpadu Rakousko-uherské říše kromě jiných i nový suverénní samostatný stát Československo. Od této události v době vydání této knihy (2018) uplynulo již 100 let a k výročí se uskutečnilo mnoho oslav. Je ale opravdu důvod k oslavám? Slavíme jen fakt, že je něčemu sto let nebo opravdu věříme tomu, že slavíme 100 let svobody, dokonalosti našeho národa, pravdy, lásky a míru? A proč ani téměř 30 let od „Sametové revoluce“ stále nevyhrála slibovaná pravda a láska nad lží a nenávistí? Možná proto, že si náš národ stále něco nalhává, idealizuje a nedokáže se vyrovnat s minulostí. Tato kniha vychází v roce 100. výročí vzniku republiky a přináší reálný pohled na to, co jsme doopravdy spáchali touhou po samostatnosti a kolik zla to způsobilo našemu i okolním národům nejen na dalších 100 let.
Kristina Doubravová