Jestli jsem se něčeho po zhlédnutí Tísňového volání letos na festivalu v Karlových Varech obával, tak to bylo to, že Tísňové volání dopadne jako snímek Locke. Výtečný film s Tomem Hardym, který se ovšem nedostal do české distribuce. Tísňové volání, které je žánrově srovnatelné, si naštěstí cestu do českých kin našlo a lze jej vidět od 12. 7. 2018.
Proč jsem si vzpomněl právě na Locke? Vždyť na festivalu v Karlových Varech bývají každý rok uvedeny desítky zajímavých filmů, o které mimo festival divák nezavadí. Film mi připomněl způsob zpracování. Locke se celý odehrává v autě, Tísňové volání na dispečinku. Oba filmy mají charismatické herce, kteří ve svých rolích s dalšími postavami komunikují pomocí telefonu. A oba řeší nejtěžší situaci v jejich dosavadních životech.
Asger má službu na dispečinku tísňové linky. Chvíli před koncem pracovní doby přijímá hovor unesené ženy. Chtěl by ženě pomoci, ale nemá k dispozici víc než telefon a databázi. Pesto se rozhodne udělat maximum a díky své zkušenosti a intuici postupně rozplétá asi nejtěžší případ, s jakým se kdy setkal.
Z telefonní budky do hrobu
Filmů natočených v jediném prostoru přibývá. Vzpomeňme na Telefonní budku, již zmíněný Locke nebo Pohřben zaživa. Jejich obliba evidentně stoupá, což potvrzuje také fakt, že Tísňová linka vyhrála diváckou cenu na festivalu Sundance a na MFFKV si vedla mezi diváky také dobře. Chvíli to vypadalo, že by mohl vyhrát film Profil, který se celý odehrává na monitoru, kde se novinářka snaží dostat do ISIS.
Ze zmíněných filmů je Tísňová linka tím nejlepším. Oproti ostatním snímkům dogmaticky nelpí na jednom prostoru, a tak hlavní hrdina se z jedné kanceláře plné kolegů přemístí v průběhu filmu do jiné, což má svůj význam. U diváka navozuje sugestivnější pocit izolovanosti, než kdyby se v prázdné kanceláři nacházel od začátku. V momentě, kdy kancelář zcela zatemní a divák se ještě více sblíží s hlavní postavou a spolu s ní začne rozplétat podstatu onoho únosu, stává se tísňové volání doslova klaustrofobickým zážitkem.
Imaginační jatka
Způsob, jakým je film natočen, je v přímém rozporu se současnou digitální technologií, která dokáže divákovi nabídnout k čemukoliv možnému i nemožnému naprosto autentickou podobu. Tísňová linka jde nejsnazší cestou. Divákovi pouze načrtne obraz, co se stalo nebo mohlo stát, a nechává na jeho fantazii, jak to může vypadat. Prohlídka místa činu, kdy divák nevidí, ale pouze slyší tlumené zvuky z telefonního sluchátka, dech detektiva, kroky po dřevěné podlaze, je mnohem skutečnější a děsivější než naturalisticky natočená jatka. O to větší obdiv k režisérovi, který Tísňové volání natočil jako svůj celovečerní debut. Jeho režie ve spojení s precizním hereckým výkonem Jakoba Cedergrena v roli detektiva Asgera udělala z Tísňového volání nejlepší filmový zážitek z letošního Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.
Pavel Urík
Den skyldige
Thriller
Dánsko, 2018, 85 min
Režie: Gustav Möller
Scénář: Emil Nygaard Albertsen, Gustav Möller
Hrají: Jakob Cedergren
