Jeden z nejujetějších filmů, které bylo možné vidět letos na festivalu ve Varech, přichází do českých kin. Tina a Vore nejde zařadit do žádného klasického žánru. Je to severská love story, temná kriminálka, černá komedie nebo bizarní porno? Od každého trochu.
Ujetá krása severského filmu
Tina pracuje u pobřežní stráže. Její úkol není jednoduchý, přesto ho plní se 100% úspěšností. Díky schopnosti vycítit u každé lidské bytosti její pocity (strach, stud, nejistotu…), dokáže s jistotou odhalit každého, od pašeráka po pedofila. V soukromém životě se jí už tak nevede. Ve svém domě trpí flákače, který ji využívá a jediným příbuzným je starý a nemocný otec. Její život obrátí naruby příchod tajemného Vore. Je první, ze kterého žádné pocity necítí, o to více začíná něco nepopsatelného cítit k němu. Nikdy ji nikdo nebyl tak blízký a pouto mezi nimi je o něčem mnohem víc, než jen o vzájemné sympatii. Vášnivá láska má ovšem nečekané rozuzlení, u kterého smích střídají pocity úzkosti.
Režisér Ali Abbasi přináší další důkaz severského citu pro kinematografii. V tomto případě i zarytí milovníci severského filmu budou na rozpacích, přesně jak to tvůrci filmu chtějí. Nic není jisté, stát se může cokoliv. Tina a Vore je nádherný kontrast k běžné produkci, kde hlavní hrdinové neumírají a po všech peripetiích se na konci stejně vezmou. Tina a Vore od začátku vytváří nepředvídatelné napětí, až si divák nemůže být jist ani tím, jestli je muž či žena.
Od komedie k pedofilům
Stejně jako pocit viny zločinců neomylně zasahuje čich strážnice Tiny, útočí film na divákovy pocity. Nejen, že jej nenechá odhadnout, kam se příběh ubírá, ale velmi citelně mu připomíná, kým umíme být. Fantasy se prolíná s realitou. Zatímco ve skutečném životě děláme soudy podle prvního a často mylného dojmu (oblečení, sociální rovina), Tina má vyvinutý instinkt kohokoliv odhalit. Pedofilové tak nemusí být znázorňováni jako od pohledu pokřivení úchyláci, ale třeba jako průměrný mladý pár, co se spokojeně prochází zamilovaně po ulicích, nebo lidé vybraného chování a oblečení. Nabízí tak divákovi mnohem reálnější, o to odpornější pravdu.
Nemusíte se děsit, že tím bizarním pornem v úvodu jsem měl na mysli zobrazování sadistického týrání dětí. Tedy alespoň obrazově ne. Ve chvíli, kdy detektiv sleduje na záznamu kamery zneužívání dětí, je mnohem děsivější pouze slyšet zvukovou stopu obrazového záznamu. Zbytek tvůrci ponechávají na divákově představivosti. Totožný přístup byl použit v dalším vynikající snímku letošních varů Tísňové volání (natočeno kde jinde než v Dánsku).
Pro ty, kteří severskou kinematografii mají rádi, je jedním z největší lákadel skutečnost, že předlohu napsal a na scénáři se i podílel John Ajvide Lindqvist. Autor knihy a následně i scénáře k jednomu z nejlepších upírských filmů Ať vejde ten pravý. V češtině ještě vyšel další z jeho románů Jak zacházet s nemrtvými. Oba spojuje originální přístup, kterým popisuje upíry či zombie. Nesnaží se z nich dělat ani cool postavy, hrdiny, nebo děsivá monstra, ale popisuje je jako bytosti nucené sdílet svůj trpký osud v podobě nesmrtelných lidí s drobnou odlišností. Ani Tina a Vore nejsou v tomto jiní.
Nemám rád tvrzení o čemkoliv, že to buď milujete, nebo nenávidíte, ale na Tina a Vore to sedí. Film bude diváka zneklidňovat, bavit, odpuzovat, rozněžňovat, pobuřovat, ideálně všechno najednou. Rozhodně ale nebude nudit.
Pavel Urík
Tina a Vore
Gräns
Drama / Fantasy / Thriller / Romantický / Krimi
Švédsko / Dánsko, 2018, 101 min
Režie: Ali Abbasi
Scénář: Ali Abbasi, Isabella Eklöf, John Ajvide Lindqvist
Hrají: Eva Melander, Eero Milonoff, Viktor Åkerblom, Jörgen Thorsson, Andreas Kundler
