Recenze: Sorrentino nás v Oni a Silvio naučí milovat Berlusconiho

Zdá se to nemožné? Milovat bývalého předsedu italské vlády po tolika skandálech a podezřeních? Stačí si vzpomenout na starší filmy s Belmondem. Ač nefandím zločinu, držel jsem mu jako bankovnímu zloději pěsti a chtěl jsem být jako on. Ale i v současnosti fandíme záporákům např. Clooneymu ve filmu Dannyho parťáci. Paolo Sorrentino natočil film o Silviu Berlusconim a naučí nás ho milovat. Ne Berlusconiho, ale lidi, kteří se s ničím nespokojí a chtějí neustále něco víc, protože ani všechno není dost.

Jak se do Silvia zamilovat

Na začátku je potřeba upozornit, že film není životopisným vyprávěním o Silviovi Berlusconim. A díky za to. Natočit film o žijící osobě bude vždy vzbuzovat podezření ze zaujatosti. Sorrentino se tomu vyhnul a Berlusconi mu posloužil jen jako figura pro další z jeho studií charismatických postav na rozhraní poslední etapy života. Silvio je postaven na animálním pudu silného bojovníka. Nezná překážku, nezná slitování. Pokud chce vítězit, musí využívat zbraně, jaké používají i jeho protivníci. O svém způsobu je přesvědčen natolik, že mu obětuje naprosto vše. To, že Sorentino obsadil do hlavní role reálnou postavu, je jen zvednutá rukavice. Berlusconi je od své vizáže, přes politický a soukromý život natolik ideální, že vymýšlet jinou postavu by znamenalo parodovat Berlusconiho.

Téměř první polovina filmu je věnována fiktivní postavě ambiciózního dohazovače Sergiovi Morra, který dělá vše pro to, aby se k Silviovi dostal. Není to Berlusconi, ale právě lidi okolo něj, kteří jsou v Sorentinově světě, a pravděpodobně i v realitě, skutečnými symboly pokleslé morálky. Sergio si pronajme vilu v sousedství Silvia a uspořádá bujarý večírek plný krásných žen, drog, tance, hudby, aby upoutal Silviovu pozornost a vloudil se do jeho přízně. Není ovšem snadné manipulovat s někým, kdo je v intrikaření mistrem.

KOUKNI SE  Recenze: Seriál 1883 je syrovější a romantičtější verzí seriálu Yellowstone

Po krátké pauze se Sorrentino vrátil ke svému dvornímu herci Tonimu Servillovi. Trvá skoro polovinu filmu, než se objeví, ale pak máme dostatek prostoru pochopit, proč právě Servillo hraje téměř ve všech jeho filmech. Postavu nelítostného Silvia sehrál opět bravurně a je to právě on, kdo vdechnul jinak odporné umělé figuře život a lidskost. Nejvíc  je to znát ve chvíli, kdy se Silvio rozhodne znovu čelit politické výzvě. Aby si ověřil, že stále neztratil své schopnosti, najde si v telefonním seznamu náhodné číslo a toho, kdo telefon zvedne, se rozhodne přesvědčit ke koupi bytu v neexistujícím komplexu. Ve chvíli, kdy si divák uvědomí s jak chladnokrevnou láskou Silvio manipuluje lidmi, se přistihne, že se spolu s ním usmívá a nemůže jinak, než ho milovat.

Příliš mnoho nahoty

Paolo Sorentiono nemá zapotřebí překročit vlastní stín. Jeho rukopis je čitelný a přiznaný v každém záběru. Ačkoliv je film řemeslně dokonalým dílem, je to právě režisérův rukopis, který mu mnozí vytýkají s tím, že vykrádá sám sebe. Klasická hudba se střídá s diskotékovým brakem, polonahé ženy tančí v architektonických kulisách, scénář je precizně vystaven, každá věta, každé slovo mají svůj význam. Kdo čeká silný příběh a akci, ten pravděpodobně z kina odejde dřív, než se Silvio poprvé objeví.

Může se zdát, že Sorrentino v Oni a Silvio šlápnul vedle. Taneční scény jsou skutečně na hranici únosnosti. Příliš mnoho polonahých těl a klipovitost připomínají spíš pořad MTV pro náctileté. Po dvou a půl hodinách je té nahoty už příliš a začíná unavovat. Díky tomu si ale uvědomujeme pomíjivost povrchního života. Ten dokreslují kýčovité artefakty bezděčně se nacházející na pozemku Silvia. Kolotoč, plastový hrad, umělá sopka. Symboly, že může mít vše, ale radost už nepřinášejí. Stejně tak se může zdát zbytečná až příliš autentická maska připomínající Berlusconiho. Servillo by si poradil bez jakéhokoliv líčení.  Jenže nabarvené vlasy, umělý bílý chrup a strnulý úsměv jsou maska, která pomáhá Berlusconimu ukrýt svoji lidskost a zakrýt strach. Strach z uvědomění, že mít všechno nestačí a stálo to celý život.

KOUKNI SE  Koukat či nekoukat: Kosmonaut z Čech

Pavel Urík

Loro
Drama / Komedie / Životopisný
Itálie / Francie, 2018, 150 min
Režie: Paolo Sorrentino
Scénář: Paolo Sorrentino, Umberto Contarello
Hrají: Toni Servillo, Elena Sofia Ricci, Riccardo Scamarcio, Kasia Smutniak, Ricky Memphis, Roberto De Francesco, Fabrizio Bentivoglio, Euridice Axen, Anna Bonaiuto, Giovanni Esposito, Yann Gael, Caroline Tillette, Iaia Forte, Michela Cescon, Roberto Herlitzka

PŘEHLED RECENZE
Honocení
8
recenze-sorrentino-nas-v-oni-a-silvio-nauci-milovat-berlusconihoVe chvíli, kdy si uvědomíte, s jak chladnokrevnou láskou manipuluje lidmi, se přistihnete, že spolu s ním se usmíváte a nemůžete jinak, než ho milovat.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

18 + two =