Před dvěma lety vyšlo jen pět poněkud nesourodých dílů už šesté sezóny vizionářského Černého zrcadla našich technologických výmyslů v budoucnu.
Po dvou letech je na Netflixu venku nových šest dílů, stále pod taktovkou Charlieho Brookera, hlavního tvůrce seriálu. Tentokrát je soubor šesti filmů kompaktnější, většina sice diváky asi neohromí svou origimalitou, ale možná dojme nostalgií po starých dobrých, analogových časech.
Hned první epizoda, v které si hlavní roli zahrál Chris O Dowd z kultovního IT Crowd, ústřední dvojici posílá na jejich výročí do staré hospody s živým kabaretem, aby zavzpomínali na místo, kde spolu strávili první líbánky. První díl přináší podle mě vše, co od Black Mirror čekáme. Kritiku korporátního fašismu, hrozbu závislosti na komerčních službách, které z člověka udělají chodící kontextovou reklamu. To vše ze strachu z konečnosti, ze smrti. Velké téma dneška, dlouhověkost, se tu zjevuje v dost katastrofických barvách. K tomu šok, jakou míru důstojnosti je člověk schopen pro druhého život obětovat. Patrně nejlepší epizoda z celé sezóny.
Druhá epizoda Bestie nám zase ukáže, jak křivdy z dětství nakonec převládnou před ovládáním světa. Pointa epizody je technologicky hodně zběsilá a přemrštěná. Hotel sen se nostalgií po starých časech dostává až do dob černobílého filmu, přiznám se, že mě tento díl vůbec nebavil a nedokoukal jsem. Postavička nás dostane do období prvních počítačů, disket a cédéček, z kterých se nahrávaly první hry. Je to docela zábavná jednohubka, která nám asi chce ukázat, jakým progresem za těch třicet let AI prošla.
Chvalozpěv je plný dojemné nostalgie. Když nám technologie může pomoct zrekonstruovat staré vzpomínky a uvědomit si doteď nevědomé souvislosti jednoho ze zásadních vztahů života. Tahle epizoda má doslova terapeutické účinky a je plná katarze.
Závěrečný USS Callister je pokračováním epizody z páté sezóny. Takže si pravděpodobně budete muset pustit jako já šest let starý díl, abyste se mohli napojit. Epizoda navazuje organicky, příběh odpovídá na otázky z prvního dílu a rovíjí ho do opravdu netušených zákoutí lidského mozku. Je tu opět trošku zběsilé finále. Kam by tohle mohlo ještě pokračovat? Třeba bude ještě třetí díl, nebo vesmírné online sáze vytvoří vlastní nekonečný seriál.
Celkově se už sedmá sezóna nesnaží diváky šokovat a vytvářet zcela originální koncepty, sází víc na kontrast mezi starými dobrými časy a velmi nejistou a temnou budoucností a utěšuje nás nostalgií po světě disket, starých fotek a filmů. V paměti zůstane po čase asi jen první Obyčejní lidé, dojemný Chvalozpěv a pro fanoušky vesmírné ságy druhý Callister.
Kubin