Recenze: Hlídejte si myšlenky, přicházejí Lovci snů

Vítejte v Praze v roce 2064. Stát kontroluje pouze střed Prahy. Ostatní městské části se odtrhly a jejich ulice ovládli gangy. Tunely nepoužívaného metra obsadili zločinci a sběrači. Naše hlavní město se proměnilo v místo, kde vládne chaos a nikde není bezpečno. Své o tom ví Marek Sagapov, lovec lidí s pověstí neúnavného pronásledovatele.

Když ještě pracoval u policie, dostával ty nejtěžší úkoly. Nadřízení věděli, že pouze on je dokáže splnit. Nikdy nezaváhal. Nikdy neminul. Ještě nikdy je nezklamal. Teď má ale před sebou novou výzvu. Musí najít psychicky nemocnou dívku, která utekla z domova. Ukáže se, že zdánlivě jednoduchý úkol bude nejspíš nejtěžší, s jakým se dosud musel vypořádat.

Po ztracené dívce nepátrá pouze on. Na celém případu je něco podivného a Sagapov bude muset využít všech svých schopností, aby tento případ vyřešil.

Banální zmizení dcery se přehouplo do něčeho mnohem většího a Sagapov byl rád, že je jeho součástí. Každý lovec žil pro velké případy. Snil o nich a představoval si, že je zdárně vyřeší. Teď měl šanci.

V Hrdličkově podání je Praha metropole s opravdu nezaměnitelnou a originální tváří. Autor vás zavede do budoucnosti, ve které se podstatná část života odehrává na Síti, vyspělé virtuální realitě. Lidské pracovní síly nahradili umělé inteligence, schůzky si mezi sebou dávají vaši avataři a vaše sekretářka je s největší pravděpodobností nejnovější verze kancelářského programu. V tomto světe se originalita a nápady stali nejcennějším zbožím. Své myšlenky byste si měli opravdu hlídat, protože Lovci snů vám je mohou ukrást prostřednictvím Sítě přímo z hlavy.

Tato kniha pro mě byla atraktivní právě z toho důvodu, že Lukáš Hrdlička netradičně zvolil jako místo děje Prahu. Přece jenom mnoho sci-fi knih odehrávajících se u nás v srdci Evropy zrovna nenajdete. Je vidět, že autor zná prostředí, o kterém píše. Navíc přímo hýří zajímavými nápady a v knize se tak můžete dočíst o černém trhu v tunelu Blanka nebo o Strahově, který obsadili hackeři.

Hlavní hrdina, Marek Sagapov je drsňák, jak se patří. Dokáže vyklouznout z každé nepříznivé situace a se svými pistolemi umí zacházet více než dobře. Aby zaujal pozornost dam, potřeboval by větší dávku sex-appealu, ale pánům určitě rychle přiroste k srdci.

V knize se ve vyprávění střídá z pohledu Marka a Lovců snů. Můžete nahlédnout na obě strany barikády a příběh je tak zajímavější. Prozatím jsem knihu hodnotila jen dobře, ale je tu pár věcí, které bych jí vytkla. Za prvé, chybí humor. V tomhle ponurém světě by se špetka vtipu rozhodně hodila. Místo humoru naopak autor přidal spoustu akce. V knize se pořád něco děje, o nebezpečné scény není nouze a skoro na každé stránce vás čeká úplné krupobití kulek. Možná by neuškodilo trochu ubrat a nechat čtenáře vydechnout.

Příběh je dobře promyšlený a za zmínku stojí i povedený konec. Ovšem už od poloviny knihy jsem měla určité tušení o tom, jak by to mohlo dopadnout, a to se potvrdilo. Zkušený čtenář tak možná odhalí pravdu dříve, než by si přál. Styl psaní by potřeboval trochu vybrousit a šťastná nebyla ani volba ruských jmen, ve kterých jsem se ztrácela. Do příběhu jste ze začátku vhozeni po hlavě a není úplně jednoduché se zorientovat v záplavě pojmů a technických serepetiček..

Pokud toto překousnete, můžete si užít originální příběh. Podle mě je to vcelku vydařená prvotina a nezbývá než doufat, že autor všechny nedostatky do příště dopiluje a naservíruje nám ještě lepší příběh.