Režisér Francois Ozon není pro Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary nikým neznámým. Představil zde už několik svých filmů. Naposledy to byl Jen 17 v roce 2013. Na letošním 52. MFFKV byl uveden jeho nejnovější snímek Dvojitý milenec. Film, který děsí, zaujme, ale nepobaví. Těžko od Ozona očekávat komedii, ale zábava nemusí nutně znamenat pouze humor.
Pětadvacetiletá Chloé právě ukončila kariéru modelky a rozhodla si dát dohromady svůj soukromý život. Své fyzické i psychické problémy. Od malička trpí silnými bolestmi v břiše. Prodělala mnohá vyšetření, ale příčinu bolesti se podařit neodhalilo. Chloé se tedy pokusí jít na to jinak a navštíví charismatického psychoterapeuta Paula. Po krátkém čase se z Paula stává Chloé milenec a partner. Zdá se, že je vyléčena a připravena na nový život. Ovšem jen do doby, než zjistí, že ji Paul zatajil svého bratra, dvojče jménem Louis. Ten velmi rychle Chloé svojí násilnickou povahou začne děsit i přitahovat. Život se jí značně komplikuje a bolesti břicha dávají o sobě opět vědět.
Ozon zručně natočil thriller, kde si vyhrál se zápletkou záměny postav. Snažil se ji navíc okořenit, jak už je jeho zvykem, naturalistickými erotickými scénami. Sex ve Dvojitém milenci ovšem nezaujme, neurazí, spíš působí samoúčelným dojmem. Jako thriller umí Dvojitý milenec udržet napětí místy s horrorovými prvky, celkový dojem ovšem kazí nelogičnosti. Např. proč zásadní zdravotní problém Chloé neodhalilo žádné z vyšetřeních, kterými si prošla?
Do hlavních rolí obsadil Ozon Jérémie Reniera jako psychoterapeuta Paula i jeho bratra Lousie a postavu Chloé svěřil Marine Vacth, svému objevu z filmu Jen 17. Právě herci filmu dávají největší sílu. Renier v roli násilnického Lousie přestává být podoben sám sobě resp. postavě svého bratra Paula. V ní zas nabízí dokonalý vyrovnaný klid, přesto ani Paul neztrácí na zajímavosti a charismatu. Za zmínku stojí i dvojrole Jacqueline Bissetové, jejíž jeden jediný pohled dokáže děsit víc, než většina hororové produkce.
Ve výsledku není Dvojitý milenec špatným filmem, jen na konci titulků vyvstává jedna otázka: proč? Nejsem si totiž úplně jistý, že sám Ozon ví, co vlastně chtěl natočit. Chtěl-li erotický thriller, už nejeden režisér včetně jeho sama to zvládl lépe. Chtěl-li natočit pouze thriller, měl se víc než na sex zaměřit na zápletku a detaily, aby do sebe více zapadaly a nenarušily celkový dojem.
Dvojitý milenec umí děsit, zaujme, ale nepobaví, protože mu chybí nadhled. Snad jen první scénu z gynekologického křesla, v níž se snaží diváka šokovat, a v mnoha případech jistě úspěšně, lze chápat jako lehký úšklebek režiséra: „Tak co, máte na to?“ Zbytek filmu pak se sám bere příliš vážně a v jedné z posledních scén se stává spíš parodií, než čímkoliv jiným. Jak vás zaujme, vyděsí, nebo pobaví můžete sami posoudit od 13.7.2017, kdy má Dvojitý milenec premiéru v českých kinech.
Pavel Urík
Dvojitý milenec
Francie L’amant double
Drama / Thriller
Francie / Belgie, 2017, 107 min
Režie: François Ozon
Hrají: Marine Vacth, Jérémie Renier, Jacqueline Bisset
