Recenze: Americký sen bez Ameriky

Kampaň, kterou v roce 1997 rozběhli dva nadšenci z Jihoafrické republiky (Stephen Segerman a Craig Bartholomew Strydom), měla za cíl najít amerického písničkáře jménem Rodriguez. Muže, který se v jejich vlasti stal symbolem revoluce, boje proti Apartheidu. Jeho písně se zpívaly po celé zemi a jeho sláva převyšovala i taková jména jako Rolling Stones. Prodal bezmála na půl miliónu desek, přesto o tom nevěděl. Pracoval v Detroitě jako dělník, aniž by měl sebemenší povědomí o tom, že na jiném kontinentě se stal legendou.

Když v roce 1968 objevili producenti Rodrigueze v zakouřené putyce v přístavní části Detroitu, byli si jisti, že našli dalšího Dylana. Během dvou let s ním natočili dvě skvělé desky Cold Fact a Coming From Reality. Jenže přes veškeré kladné kritiky obě propadly. Desky si téměř nikdo nekoupil a Sixto Rodriguez se vrátil do automobilky, k pásu, k práci03 SFSM dlaždiče a dělníka. Nikdy si nestěžoval. Jak sám řekl: „Byl jsem na život připravený, ale život nebyl připravený na mě!“ Mezitím se do Jihoafrické republiky dostává deska Cold Fact a stane se jedním z pilířů měnící historii země.

Apartheid v Jihoafrické republice byl v 70. letech na vrcholu. Země byla od okolního světa jak politicky, sportovně, tak kulturně izolována. Mladí vyráželi do ulic, protestovali proti fašistickému režimu, umíralo desítky lidí. Cenzura se snažila ze všech sil zabránit šíření západní a svobodné kultury. „Nevhodné“ desky byly poškozovány, aby se zamezilo jejich poslechu. Ale jedno album Cold Fact se dostává do země mimo dosah cenzury a její pirátská kopie se navzdory tamní vládě šíří mezi mladými, kteří v ní nacházejí naději, možnost dělat věci jinak, cítit se svobodnými. Rodriguez se stal mluvčím jejich generace a jeho album hymnou revoluce. Přesvědčeni, že Rodriguez je hvězda světového významu, zpívají a pouštějí jeho písně na demonstracích, zatímco Rodrigueze v jeho rodné zemi nezná nikdo.

KOUKNI SE  Recenze: Shazam! Hněv bohů aneb rodinná komedie pod taktovkou DC

Celovečerní dokument švédského režiséra nás seznamuje s okolnostmi, za jakých se hudebník stal na jednom kontinentě hrdinou, zatímco ve vlastní zemi byl takřka vyděděncem. Snad kvůli svému hispánskému původu, snad pro svoji takřka čistou duši, možná pro své názory, to už se nedozvíme, stejně jako kam šly všechny peníze za prodej bezmála půl miliónů desek, ale máme možnost poznat, kdo je Sixto Rodriguez a co znamenal pro zemi utlačované rasistickým režimem.

Stephen Segerman a Craig Bartholomew Strydom se rozhodnou zjistit o Rodriguezovi více, než jen, že spáchal sebevraždu přímo na pódiu po nevydařeném vystoupení. Aby toho nebylo málo, jsou verze hned dvě. Jedna, že se zastřelil a ta „lepší“, že se polil benzínem a upálil přímo před zraky publika. Další historky dokonce připouštěly, že Rodriguez ještě žije, ale buď v léčebně pro drogově závislé, nebo ve vězení poté, co zavraždil svoji manželku. Ať tak či tak, ne příliš hezký konec hudebníka, který měl na to, aby se řadil mezi takové hvězdy jako Donoval, Dylan, Cohen, Joni Mitchell a další. Při svém pátrání ale Stephen a Craig s překvapením zjišťují, že za hranicemi Jihoafrické republiky Sixta Rodrigueze nikdo nezná, až do doby, kdy se jim ozve jedna z jeho dcer. Tam, kde si myslí, že jejich hledání končí, začíná úplně nový příběh.

Samotná dokumentární stránka filmu není nijak zajímavá. Film má sice velmi dobře zvládnutou vizuální stránku, obrazově doplněnou o animace, které jsou užívány skromně a v ten správný moment, ale mnohdy je přespříliš popisný a občas jsem se nemohl zbavit pocitu, že výpovědi účinkujících v dokumentu jsou spíše podle naučeného scénáře, než 05 SFSMspontánně řečené emoce při vzpomínce na Rodrigueze, ale naštěstí Pátrání po Sugar manovi je víc, než jen dokument. Je to mysteriózní drama o hledání ztracené legendy. O záhadném muži, který pro svoji ostýchavost dokázal vystupovat jen zády k publiku. Je to detektivka, ve které se nám odkrývají jednotlivé události a postupně se dozvídáme skutečnou pravdu, která je šokující. Je to soubor jednoduchých klipů ke krásným písním, ale hlavně je to pohádka se šťastným koncem. Tak šťastným, že pokud by tenhle příběh někdo vymyslel, bylo by to jako přejíst se cukrové vaty, z čehož by mi bylo značně nevolno. O to více je zarážející, že je tohle možné. Pátrání po Sugermanovi je americký sen, ovšem bez Ameriky, protože ve své vlasti se stal slavný až poté, co pravdu o něm našli nadšenci z JAR a dokument získal Oscara za nejlepší celovečerní dokumentární film. Jinak by o Sixto Rodriguzeovi asi nikdo neslyšel.

KOUKNI SE  Recenze: Mission: Impossible Odplata - První část opět překonává hranice diváckých očekávání

Pavel Urík

Searching for Sugar Man
Dokumentární / Hudební / Životopisný
Švédsko / Velká Británie, 2012, 86 min
Režie: Malik Bendjelloul

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

one × 3 =