Nesnáším sentiment. Ten český obzvlášť. Dělá se mi špatně, když slyším v každé průměrné hospodě nebo kavárně české rádio s tou odpornou českou normalizační tvorbou. Ty osmdesátkové sračky. My tu máme obzvlášť vyvinutý sentiment ke všem kapelám, které existují více než 20 let, takže nemusím jmenovat dnes už jen Kodymovu Lucii, Vypsanou Fixu nebo kohokoliv, kdo tvrdí, že tento rok slaví 20, 30 let vzniku, nebo co to zrovna slaví. Jubileum vydání prvního nebo druhého alba, jistě. To přece dnes dělají ale i U2 a další. Akorát že u nich to byla aspoň hudba, která se někdy v minulosti dala poslouchat. A to je tu tolik skvělých mladých kapel, choďte na ně a podporujte je!
The Beatles jsem poslouchal v dospívání, a ano, v podstatě nuceně, protože jsme je měli doma v osmdesátkách na vinylech, a moc toho tu tehdy ze zahraničí na výběr nebylo. V devadesátkách jsem je samozřejmě zavrhl a nevracel jsem se k nim z principu.
Ale viděl jsem před dvěma lety skoro osmihodinový dokument Get Back. Totálně restaurovaný a samozřejmě zkrácený (z opravdu mnoha hodin natáčení) dokument z natáčení z období 22 dní, v kterém chtěli The Beatles natočit živé album, ale trošku se to zvrtlo. Skvělá práce režiséra Petera Jacksona. O letošních Vánocích jsem si dokument pustil svátečně znova. A pozorněji. O dokumentu se praví, že The Beatles zde prochází krizí a je vidět, jak jim to nefunguje.
Nejen, že se dostanete vizuálně i hudebně do šedesátek, vy máte možnost nasát i tu za mě i pro dnešek neuvěřitelnou tvůrčí spolupráci mezi členy kapely. Ano, sice to mezi Harrisonem a duem Lennon a McCartney dře, ale to je možná tak zpráva pro bulvár. Máte možnost vidět, jak zmíněné duo skládá přímo ve studiu, jak vytváří písničky, jak se doplňují. Vidíte vznikat Down let me down, Let it be, Something od Harrisona, ale i Octopus Garden od Ringo Starra.
No a to je už jen kousek třeba k tomu, že si stáhnete poslední studiové album Abbey Road, které jste poslouchali v pubertě (ano, Let it be vyšlo poté, ale bylo nahráno živě právě při točení dokumentu Get Back ještě před Abbey Road).
A začne vás zajímat, jak tohle podle mě skvělé završení jejich spolupráce vznikalo. A pustíte si na Youtube jeden z prvních anglických či amerických podcastů o recording Abbey Road. A dostanete se do králičí nory. Od výpovědí kapely, natočených záběrů ze studia, k mnoha různým takeům zpěvů, kytar a dalších nástrojů každého z nich. Můžete si poslechnout jen Lennonovy kytary, projít celý proces nahrávání každého songu, celé Medley B strany alba. Ale to je jen začátek. Proč si takhle neprojít Bílé album? Proč si nepustit, jaké písničky The Beatles jeho slovy nejvíc cení samotný Lennon? A na jakou kytaru a jakým stylem vlastně hrál? Epiphone, ano, hlavně. Power chords. Ale co ty skvělé a ostré kytarové riffy George Harrisona? Mno.
A víte, jakým experimentováním s různě rychlými takey vznikalo legendární Strawberry fileds forever? Práce George Martina, mimochodem, že na nahrávce zní tak, jak zní. Až neuvěřitelné, co na tehdejší dobu dokázali. A co Day in a life? Penny Lane? A co říká Lennon na Hey Jude, kterou složil Paul? Není to pro něj jedna z nejlepších písní The Beatles?
A poté přejděte na různé britské kytaristy, kteří ukazují specifika hraní Johna Lennona na konkrétních písničkách od začátku kariéry až do konce. A proč se vlastně The Beatles rozpadli a kdo odešel jako první. To je ohromná otázka, protože někteří odešli ještě před oficiálním rozchodem. A zase přišli. Ale můžete si poslechnout jejich diskuzi po vydání Abbey Road a hlavně to, co říká George Harrison.
Na The Beatles oceňuji tu krásnou spolupráci, jak se dokázali tvořivě podporovat a doplňovat. Na Abbey Road už věděli, že spolu nevydrží, zároveň ale také věděli, že jim to společně extrémně dobře jde, že si to užívají a že spolu jsou lepší, než každý sám. Což se ostatně ukázalo z dnešního odstupu dalších padesáti let.
Dokázali experimentovat a během několika let učinit ve své tvorbě obrovský skok. A dokázali využít přítomnosti v čase a prostoru, aby spolu něco vytvořili. Jejich dílo dodnes ukazuje jejich hravost a schopnost experimentovat, i jistou surreálnost. Právě Abbey Road je mohylou jejich společné tvorby.
Jestli máte po krk českých podcastů o ničem, pusťte se do králičí nory The Beatles (většinou s možností českých titulků).
Kubin
