Kukatko.cz

Pozor na talíři: Jaké potraviny mohou být nebezpečné a kde hledat varování?

V dnešní době, kdy se na trhu objevuje obrovské množství potravin z celého světa, je otázka bezpečnosti potravin důležitější než kdy jindy. I přes přísné kontroly se čas od času objeví produkty, které mohou ohrozit naše zdraví. Nejde jen o zjevně zkažené potraviny, ale často o skryté hrozby, jako jsou nebezpečné bakterie, nelegální látky nebo alergeny. Jaké jsou nejčastější problémy a kde se o nich dozvíme?

Co dělá potravinu „nebezpečnou“?

Potravina se stává nebezpečnou, pokud její konzumace může způsobit poškození zdraví. Toto riziko může pramenit z několika faktorů:

 * Mikrobiologická kontaminace: Nejčastější a nejrozšířenější problém. Zahrnuje bakterie (např. Salmonella, Listeria, E. coli), viry nebo plísně.

 * Chemická kontaminace: Přítomnost nepovolených látek, jako jsou pesticidy, těžké kovy, rezidua veterinárních léčiv, mykotoxiny (toxiny produkované plísněmi) nebo alergeny, které nejsou deklarovány.

 * Fyzikální kontaminace: Objevení cizích předmětů v potravině (sklo, plast, kov, vlasy).

 * Falšování: Úmyslné klamání spotřebitele, např. ředění, záměna levnějších surovin za dražší, nebo nedeklarované složky. I když není vždy přímo nebezpečné pro zdraví, může být falšování nebezpečné, pokud se záměnou zatají alergen.

Kde hledat aktuální varování v ČR?

Pro české spotřebitele jsou dva klíčové a spolehlivé zdroje informací:

 * Potraviny na pranýři (www.potravinynapranyri.cz): Jednoznačně nejdůležitější portál spravovaný Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI). Zde jsou pravidelně zveřejňovány všechny nálezy nebezpečných, nejakostních nebo falšovaných potravin na českém trhu. Můžete si zde vyhledávat podle druhu potraviny, výrobce nebo data.

 * Bezpečnost potravin (www.bezpecnostpotravin.cz): Informační centrum Ministerstva zemědělství, které soustřeďuje informace od SZPI a Státní veterinární správy (SVS).

Konkrétní příklady nebezpečných potravin a co se u nich nejčastěji najde:

Podívejme se na některé typické příklady a s nimi spojená rizika, jak je pravidelně zveřejňují kontrolní orgány:

 * Drůbeží maso (kuřecí, krůtí):

   * Hlavní riziko: Salmonella. Tato bakterie je častou příčinou alimentárních onemocnění (otrav z jídla). Způsobuje horečku, průjem, zvracení. Kontaminované maso nemusí vykazovat žádné známky zkažení.

   * Příklad: Opakované nálezy Salmonelly v chlazeném kuřecím mase z různých zemí původu (např. Polsko, Ukrajina, Česko). Varování se týkají konkrétních šarží výrobků.

 * Vejce:

   * Hlavní riziko: Salmonella. Salmonelóza se může přenést z trusu slepic na skořápku a následně do vnitřku vejce, pokud dojde k porušení celistvosti.

   * Příklad: Občasné stahování šarží vajec, u kterých byla zjištěna přítomnost Salmonelly v chovech.

 * Měkké zrající sýry, lahůdkové saláty, uzeniny (zejména nevařené/nepasterizované):

   * Hlavní riziko: Listeria monocytogenes. Tato bakterie je obzvláště nebezpečná pro těhotné ženy (může způsobit potrat nebo předčasný porod), seniory a osoby s oslabenou imunitou, u kterých může vést k závažným infekcím, jako je meningitida.

   * Příklad: Nálezy Listerie v paštikách, uzených rybách nebo nepasterizovaných sýrech.

 * Mleté maso a masné výrobky:

   * Rizika: Salmonella, E. coli, neodpovídající složení. Kromě bakteriální kontaminace se u mletého masa často řeší i falšování (např. nižší obsah masa, vyšší obsah tuku, než je deklarováno) nebo použití masných oddělených (separovaných) látek, které nejsou řádně označeny.

   * Příklad: SZPI často upozorňuje na „hovězí mleté maso“, které obsahuje i vepřové, nebo na nízký podíl masa.

 * Koření, sušené ovoce, obiloviny, ořechy:

   * Hlavní riziko: Mykotoxiny (např. aflatoxiny, ochratoxin). Tyto toxiny jsou produkovány plísněmi a mohou mít karcinogenní, mutagenní nebo imunosupresivní účinky. Vznikají při nevhodném skladování (vlhkost).

   * Příklad: Zjištěné překročení limitů aflatoxinů v arašídech, fících, paprice nebo chilli. Nedávno SZPI upozornila, že v českých obchodech je stále problém s výskytem plísní v těchto komoditách.

 * Výrobky s neznačenými alergeny:

   * Riziko: Alergické reakce. Pro alergiky může být i stopové množství alergenu život ohrožující. Jedná se o výrobky, které například obsahují mléko, lepek, ořechy, sóju, ale na obalu to není uvedeno.

   * Příklad: Zmrzlina obsahující arašídy bez uvedení na etiketě, sušenky s lepkem pro bezlepkovou dietu.

 * Doplňky stravy a bylinné čaje:

   * Rizika: Nedeklarované látky, nepovolené složky, kontaminace. Může jít o příměs syntetických látek s farmakologickým účinkem nebo o kontaminaci těžkými kovy či pesticidy.

   * Příklad: Doplňky stravy na hubnutí s obsahem sibutraminu (zakázaná látka), čaje kontaminované pesticidy nebo nepovolenými rostlinami.

Jak se chránit?

 * Pravidelně sledujte „Potraviny na pranýři“: Získejte přehled o aktuálních problémech.

 * Čtěte etikety: Vždy si pečlivě prostudujte složení, datum spotřeby a alergeny.

 * Správné skladování: Dodržujte pokyny pro skladování potravin (chlazení, suché místo).

 * Dodržujte hygienu: Důkladné mytí rukou, oddělené krájení syrového masa a hotových potravin, dostatečná tepelná úprava masa.

 * Kupujte u ověřených prodejců: I když se problémy mohou objevit kdekoli, nákup u renomovaných obchodníků může snížit riziko.

 * Zdravý rozum: Pokud potravina vypadá, páchne nebo chutná podezřele, raději ji nejezte.

Bezpečnost potravin je dynamická oblast a spotřebitelé by měli být informovaní a ostražití. Díky práci kontrolních orgánů a přístupným informačním kanálům máme možnost se aktivně podílet na své ochraně.

Darina D.

Exit mobile version