Horko, horko a zase horko. Zažili jsme jeden z nejteplejších festivalů, co pamatuji. Teplý byl vzduch, teplá byla nejen vřídla, ale i řeka Teplá. Teplé byly filmové promítačky i samotné sály, které klimatizace nestíhaly vychladit. Teplá byla káva, jídla, ale i slova při závěrečném ceremoniálu. Je konec Karlovarského festivalu a snad i toho úmorného tepla.
Odjel Richard Gere, odjel Harvey Keitel, do města se vrací normální život. Mizí filmové plakáty tvořící uměleckou promenádu, vynikají tak opět místní výlohy plné vkusného oblečení a šperků, do ulic se vrací tak krásná a přece tak cizí ruština a plastové figuríny nahradí ty živé na červeném koberci, aby v Thermalu místo umění nabízeli až do dalšího festivalu levnou módu.
Hotel stojí, bazén stále taky, i když jeho znovuotevření je otázkou budoucnosti, zdali vůbec někdy k tomu dojde. Místo toho bude brzy otevřeno nové obchodní centrum. Secesní budova bývalé spořitelny fungovala dříve během festivalu jako útočiště Aeroportu, tedy příjemného posezení u kávy přes den, večer pak taneční klub až do rána. Nevím co je lepší, ale atmosféra Aeroportu byla jedinečná. Obchodní centrum těžko dosáhne něčeho podobného, ale třeba budou mít často velké slevy. Navíc aeroport se po dvou letech strávených poněkud nešťastně na Goetheho vyhlídce, vrátil do centra dění a tak se dá věřit v lepší zítřky. A snad i v další teplý festival za rok ve Varech. Neprodáme-li ovšem hotel Thermal nějakému šikovnému podnikateli, který z něj vybuduje úspěšný aqvapark, nejlépe v kombinaci s voskovým muzeem. Je-li vhodný novogotický kostel sv. Lukáše, kde se v současnosti muzeum voskových figurín v Karlových Varech nachází, pro umělého Charlieho Chaplina či Victorii Beckham, proč ne Thermal. Hned u dveří by mohli stát voskový Bartoška se Zaoralovou jako připomínky kdysi slavného festivalu. Snad jen onen soukromí podnikatel vrazí dostatečné peníze i do venkovní klimatizace v okolí Thermalu, neboť v takovémto počasí Jirka s Evou dlouho nevydrží.
Pavel Urík
