Koukat či nekoukat na Sny o vlacích?

Hmmm. To je tak prvoplánově milý film, že by bylo hřích ho urazit. Ano, je to poetické, i když to nic moudrého neřekne. Hlavní roli hraje průměrný herec poloretardovaného vzezření takového vlastně jednoduchého, poloretardovaného muže (přesný casting). Není to žádný beatník nebo básník. Je to člověk z lidu, z vesnice. Tady by možná volil Babiše nebo SPD. Ale spíš nechodí vůbec k volbách. Je to pracant. Musí chudák jezdit pracovat přes půl státu, aby uživil ženu s malým dítětem. Ten film se snaží být básní o osudu obyčejného amerického pracujícího muže.

A je to hezky nasnímané. Příroda. Lesy. A některé scénky z lesa jsou zajímavě a vtipně absurdní. I konverzace s ženou, která má hlídat požáry ze svého posedového příbytku. Ten konec jsem nepochopil, asi to taky mělo být lyrické. Jako film od Svěráka.

KOUKAT, nebo radši koukat na relaxační obrazovku s hezky hořícím dřevem v krbu.

Charlie Brown

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

nine + eighteen =