V lednu tohoto roku vyšla velmi pečlivě zpracovaná a kritická edice, která v undergroundu vyvolala poprask: Zbyněk Fišer: Egon Bondy a Státní bezpečnost. Setrvalá modla části i předlistopadových chartistů je zde na 900 stranách obnažena a demýtizována.
Hlavním tématem této publikace jsou různorodé vztahy spisovatele a filosofa Zbyňka Fišera se Státní bezpečností. Zbyněk Fišer používal od konce čtyřicátých let 20. století pseudonym Egon Bondy. Ve čtyřech obdobích byl postupně spolupracovníkem komunistické tajné policie s krycími jmény „Klíma“, „Zbyněk“, „Mao“ a „Oskar“. Od roku 1961 až do roku 1989 byl s přestávkami úspěšně nasazen do mnoha akcí Státní bezpečnosti.
Kniha má dvě části. První je interpretační studie Miroslava Vodrážky nazvaná Historie jako rozplétání otevřenosti života a díla. Její titul je inspirován teoretickým spisem filosofa postmoderny Umberta Eca Otevřené dílo. Studie se zaměřuje na zkoumání života a díla Zbyňka Fišera (alias Egona Bondyho) a nejrůznějších poloh bondyovského mýtu, který je specifický tím, že byl dlouhodobě vytvářen nejen samotným autorem, různými aktéry a skupinami, ale zejména nebyl možný bez tajných plánů StB.
Druhou částí knihy je edice archivních dokumentů Státní bezpečnosti z let 1949-1989, které vybral a kritickým poznámkovým aparátem opatřil historik Petr Blažek.
Fišer neboli Bondy donášel na Havla, na Uhla, Hartlovi nabonzoval pět spojek ze zahraničí. Autor druhé části, Petr Blažek, už musel čelit nenávisti části společnosti, když odkryl práci současného prezidenta Petra Pavla pro vojenskou kontrarozvědku před rokem 1989.
Egon Bondy je další modlou, která je zde i díky kritické interpretaci člověka a jeho díla Miroslava Vodrážky.
Přečtu si velmi rád.
Kubin
