Kéž bys mě skryl v podsvětí
a schoval mě, než pomine tvůj hněv,
stanovil mi lhůtu a pamatoval na mě.
Kdyby mohl ožít muž, jenž zemřel,
čekal bych po všechny dny své služby,
až budu vystřídán.
Také ve svém dalším detektivním románu Než pomine tvůj hněv nás Äsa Larssonová přesvědčí, že má zřejmě nevyčerpatelný zdroj nápadů, znalostí místních poměrů, lidí, jejich povah, dobrých i špatných vlastností. Spolu se skvělou detektivní zápletkou potěší srdce každého čtenáře detektivek.
Děj detektivky probíhá opět v Kiruně, v reálném švédském městě, ležícím za severním polárním kruhem na území Laponska. A začíná nálezem mrtvé dívky Wilmy na břehu řeky. Tentokrát je příběh ozvláštněn vstupy právě této mrtvé dívky, jejím pozorováním, glosováním událostí. Je jisté, že dívka nezemřela sama, jela se potápět se svým přítelem Simonem na jezero, které mělo ukrývat trosky letadla. Také Simon je postrádán. Jak se tělo dívky dostalo z jezera na břeh řeky? Kde je její přítel? Jaké letadlo by mělo ležet na dně jezera?
Do pátrání se pouštějí osvědčené vyšetřovatelky, které čtenář již poznal v předešlých detektivních románech – okresní státní zástupkyně Rebecka Martinssonová – vzdělaná, ale zároveň nadaná neobyčejným přírodním instinktem a impulzivní policejní inspektorka Anna Maria Mellaová. Žádná z žen se nepodobá klasickým detektivům, nestřílejí na potkání, ani nenahánějí vrahy s pistolí za pasem. Dělají chyby a často je rozptylují běžné ženské starosti. Přesto mají v sobě urputnost, která je žene k cíli a objasnění někdy zapeklitých případů.
Jako podezřelá se od počátku jeví rodina Krekulových, matka Kertta, synové Hjalmar a Tore. Jen otec Izak je mimo podezření, protože je postižen mrtvicí. Jako nitky se vinou příběhy obou chlapců od dětství až do dospělosti. Takové příběhy známe, odehrávají se kolem nás, ale naštěstí většinou nemají tak dramatické následky. Chlapci jsou vychováváni krutě a nesmlouvavě, jeden je milován a druhý zatracován. Všechno má své příčiny a následky. Hjalmar se musí stále přizpůsobovat, Tore vládne. Otec Izak tělesně trestá a matka Kerrta s tím mlčky souhlasí. Jenom peníze mají pro rodinu význam. Hjalmar je nadaný na matematiku, ale s učením se musí skrývat, protože to pro rodiče nic neznamená, chtějí peníze, obchod a dřinu pro rodinu. Hjalmar se ve všem podřizuje a má to pro něho fatální následky.
Jak už bývá u Larssonové zvykem, vrací se do minulostí, tentokrát do roku 1943, do doby druhé světové války. Tady začíná v souvislosti s obchodem s nacisty mladého Izaka Krekuly a jeho krásné ženy Kertty tragická cesta životem rodičů a synů. Necitlivost, zloba, bezohlednost, bezcharakternost, zášť a řešení problémů násilím, to je výsledek nenávisti mezi bratry a nenávisti mezi manžely. Krutí a primitivní.
V tomto detektivním románu vlastně od počátku tušíme, kdo zločiny spáchal, nedojde k překvapivému rozuzlení, jako v jiných příbězích. Paradoxem je, že odsouzená osoba vlastně z principu vrahem není.
Äsa Larssonová nezklamala ani tentokrát. Zápletka graduje, jazyk vyprávění je živý, postavy jsou psychologicky propracované a uvěřitelné, i když jde o osoby narušené. Čtenář se navíc ještě těší, že se zase něco víc dozví o Kiruně a krásné přírodě, kterou spisovatelka tak dobře zná a umí tak skvěle popsat. A o životě lidí, kteří v těchto chladných severních končinách žijí.
Bombeska
